V noci jsem snil, že jsem motýlem

Kvalita představení studentského divadla Studio Marta, na jehož prknech se každoročně představuje aktuální absolventský ročník z jednotlivých oborů divadelní fakulty JAMU, do značné míry stojí i padá na kvalitách pedagogického vedení. U muzikálového představení pak tento předpoklad platí více než dvojnásob, bohužel však s tím negativním dovětkem, že drtivá většina muzikálových představení vesměs končí naprostou katastrofou spočívající v nedostatečném nastudování, absenci tvůrčího přístupu a zejména velmi chabou dramaturgií.

Nicméně světlou výjimkou z této v nejlepším případě brněnské muzikálové šedi je režisérka a pedagožka Jana Janěková, kdy představení pod jejím režijním vedením jsou legendární nejen v kontextu samotné Marty, ale přes svůj minimalismus mohou co kvality a diváckého zážitku směle konkurovat Městskému divadlu s obřím ročním příspěvkem v částkách sta miliónů.

Jana Janěková pak s letošním absolventským ročníkem muzikálového herectví nastudovala hru na motivy písní Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra (a volným odkazem na jejich vůbec nejslavnější hru Člověk z půdy), již tradičně s důrazem na rovnoměrné rozložení zátěže hry na jednotlivé herce, potažmo s živým hudebním doprovodem.