V noci jsem snil, že jsem motýlem

Filmy, respektive jejich tvůrci, mohou mít nejrůznější ambice, v případě Krysaře pak bylo jedinou ambicí zapsat se do Guinessovy knihy rekordů tím, že bude natočen během 24 hodin mezi Silvestrem a Novým rokem. To samo o sobě mnohé napovídá o kvalitách, respektive nekvalitách, tohoto účelového produktu, jenž lze jen velmi stěží nazvat skutečným filmem.

Řekněme, že F. A. Brabec je jedním z nejlepších českých kameramanů současnosti. Co však rozhodně není, jak nasvědčují i jeho předešlé snímky Kytice a Bolero, je režisér a scenárista. A na Krysařovi je to velmi dobře znát. Snímku chybí pevná koncepce, hlubší příběh nebo cokoliv krom onoho primátu „nejrychleji natočeného filmu na světě“, kde jsou jednotlivé zcela nesourodé části s variacemi na německou středověkou legendu sepsanou Viktorem Dykem a oživenou v muzikálu Daniela Landy slepeny do rádoby postmoderní podoby s nudnými toky zcela zbytečných záběrů, jejichž jediným kladem jsou kulisy zasněžené Prahy, byť všudepřítomné nápisy „Gift Shop“, etc., by si zasloužily alespoň lepšího střihače. Vše ostatní z úpěnlivého důrazu na vizuálnost a barevnost s převládající červenou a modrou je pak naprostým kýčovitým krachem.

A protože v podání F. A. Brabce by slabý Krysařův příběh nestačil ani na 20 minut délky, je film na více než hodinu natažen mnoha vycpávkami v podobě jásajících studentů DAMU, kteří však působí zcela opačným dojmem než onou bezprostřední veselostí, kterou měla tato do jasně červených barev navléknutá skupinka představovat, ba Krysaře by se snad dalo i bez vlastního sebemrskačství shlédnout do konce, kdyby se počet zúčastněných herců snížil na tři nejdůležitější postavy, dodejme, hrané o nějaký ten řád talentovanějšími představiteli, bez nevěrohodných a patetických citových výstupů i s mnohem větším prostorem pro kameru a zejména režijní koncept, který by tuto kameru vedl. Ale to by byl film o něčem zcela jiném tak, že tento produkt lze, pro jeho antifilmovost doporučit snad jen zapřísáhlým přívržencům Daniela Landy bez jehož hudby v pozadí by Krysař ztratil i tu poslední navzájem pojící nit.