V noci jsem snil, že jsem motýlem

Gustav Machatý se pro mnoho „pamětníků“ stal synonymem slabomyslného kýče Načeradec král kibiců, který si odrežíroval těsně před svým definitivním odchodem do Hollywoodu, zatímco jeho dva skvosty, které patří do pokladnice světové kinematografie - Erotikon z roku 1929 respektive Extáze z roku 1932, po dlouhá desetiletí jediné to české snímky, které svým věhlasem i významem, překročily české ale i evropské hranice, zná jen nemálo filmových štamgastů a to ještě jen v souvislosti s někdejším společenským skandálem.

Český film nebyl nikdy krom výjimky několika málo let za tzv. nové české vlny zrovna na špici světového dění a naopak se vždy odebíral svou prověřenou cestou kýče a myšlenkové a umělecké jednoduchosti. Tedy českému filmu nemohlo být nikdy nic vzdálenějšího než příslušnost k určitému uměleckému proudu, kdy například tehdejší světová filmová velmoc, Německo, se od druhé poloviny 20. let orientovalo po vzoru výtvarníků na expresionismus. Gustavu Machatému se však v těchto podmínkách přesto podařilo vytvořit zmíněnou dvojici snímků, které německou expresionistickou filmovou školu do jisté míry nejen završují, ale i ji překonávají směrem k právě nastupujícímu surrealismu.

A zvláště druhý Machatého výtvor ze zmíněné dvojice, Extáze, vzbudil opravdu celosvětový ohlas, který měl své dozvuky, díky osobnosti herečky v hlavní roli Hedy Kiesler (pozdější manželky německého velkoprůmyslníka a zbrojního magnáta Friedricha Mandla, který pěstoval blízké styky jak s Adolfem Hitlerem tak Benitem Mussolinim, potažmo ještě později známé pod svým nejslavnějším jménem Hedy Lamarr, se kterým se stala hollywoodskou hvězdou 40. let, ba některými ze svých obdivovatelů je zvána jako nejkrásnější herečka všech dob) ještě mnoho desetiletí později, ne-li dodnes. - To že Hedy Kiesler (Lamarr) nebyla jen tak ledajakou hloupou hvězdičkou, ale do jisté míry velmi geniální ženou svědčí i její v roce 1942 patentovaný vynález kódovaného vysílání signálů prostřednictvím proměnných rozhlasových frekvencí, který je dodnes základem moderních komunikačních technologií, byť Lamarr samotná z tohoto vynálezu nestržila ani dolar, až v roce 1997 se dočkala alespoň čestného uznání.

Ze samotné Extáze bývá nejčastěji vyzdvihován několikaminutový sled scén, ve kterém se hlavní hrdinka Eva nejprve koupe a poté pobíhá po louce zcela nahá. Machatý však jde mnohem dále než za hranice tehdejšího chápání pornografie - jeho film má na svou dobu výbornou kameru s přesahem k výtvarnému pojetí, používá mnoho expresionistických prvků a zejména v samotném příběhu emancipované Evy, který předesílá to, co se stalo hlavním námětem sexuální revoluce rozpoutané až v 60. letech: zklamaná Eva opustí svého starého impotentního manžela a stane se milenkou mladého inženýra Adama. Poté, co odmítnutý manžel spáchá sebevraždu, Adama, se kterým plánuje utéct do Berlína opouští, a sama porodí své dítě.