18. Leden 2009
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
Původním tvůrčím záměrem Krzysztofa Kieślowského, pravděpodobně nejvýraznější filmové osobnosti přelomu osmdesátých a devadesátých let, byl Dekalog - televizní seriál natočený pro polskou televizi, který měl v moderním duchu přehodnotit aktuálnost starozákonního desatera přikázání. Avšak pro zcela mimořádné kvality natočeného materiálu, Kieślowski rozšířil páté a šesté přikázání do podoby dvou celovečerních filmů: Krátkého filmu o zabíjení a Krátkého filmu o lásce.
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
Vznikly tak dvě, ve světové kinematografii zcela ojedinělé a neopakovatelné výpovědi, o relativitě lidského života i lidských hodnot v zásadě vyjádřených právě v desateru, které otřesou svou naprostou otevřeností, ba absencí v tomto případě možná pro mnohé do nebe volající cenzury. Krátký film o zabíjení je tak brán jako jeden z nejpádnějších argumentů pro zrušení trestu smrti.
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
A přitom v něm ani při bedlivém zkoumání nemůžeme nalézt sebemenší náznak čehokoli, co by zavánělo manipulací, ba dokonce i jakýmkoliv osobním postojem svých tvůrců - Krátký film o zabíjení působí zcela chladně, cize a přes obrovskou duši drásající sílu své výpovědi nás jen jako nezúčastněné pozorovatele provede celým procesem vraždy a následné společenské odplaty ve formě aktu trestu smrti. Divák tak v prvních okamžicích po skončení filmu připomíná tělo mouchy, z níž právě pavouk vysál veškerou životadárnou tekutinu a jen jako mátoha se mlčky sune ven z kinosálu, aby se minimálně po několik hodin vzpamatovával z právě prožitého otřesu, který v něm nenávratně zboural mnohé z jeho úzkostlivě pěstěných iluzí.
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
Tento stav mi alespoň vzdáleně připomíná otřes, ba katarzi, který jsem si prožil v Zločinu a trestu Fjodora Michajloviče Dostojevského, avšak je-li Dostojevský brán jako persona primera v otázkách podstaty člověka, jeví se vedle Kieślowského jako pouhý „žabař“, kdy sice lze Dostojevského příspěvek považovat za jeden z nejvýznamnějších a nevlivnějších, jenž otevřel zcela nové cesty k hledání humanismu, avšak dokonalé scenáristické a režijní zpracování Krátkého filmu o zabíjení otázku zločinu, trestu a trestu smrti nejen zcela uzavřelo, ale do značné míry nastínilo i podstatu člověka s jeho nepřímou definicí ve vztahu k celku a společenskému řádu.
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
Kieślowski své sdělení formuloval do výseku jednoho dne tří zcela obyčejných postav - Jacka, jenž se bez hlubšího důvodu rozhodne zabít náhodného člověka; jeho zcela brutálně zavražděnou oběť, řidiče taxíku, kterého Jacek nejdříve dlouhé minuty škrtí provazem a poté, když ještě jeví známky života, jej dobije údery kamenem do hlavy; a jeho obhájce, který právě v den vraždy před komisí obhajuje svou závěrečnou práci na téma společenského významu trestu, ve které pro další děj symbolicky relativizuje jako pouhý akt odplaty, který žádný způsobem nevede k obvyklé obhajobě funkce trestu jako společenské nápravy hříšníka.
Krzysztof Kieślowski: Krátký film o zabíjení
V dalším aktu nám Kieślowski v časové skoku o rok později zobrazí vynesení rozsudku ve formě trestu smrti, který hůře než sám Jacek, jenž dle pozdější intimní rozmluvy s advokátem těsně před popravou, po celý soud viděl jen krvavou clonu, nese právě advokát, který pochybuje o tom, zda pro záchranu života svého mandanta udělal opravdu vše a zda neměl být tento případ svěřen raději někomu zkušenějšímu. Při soukromé rozmluvě jej však předseda soudu ubezpečí, že jeho závěrečná řeč byla tou nejlepší filozofickou rozpravou nad nemožností vzít konečnou spravedlnost do rukou společnosti, a byť se s ní plně ztotožňuje, společenské zákony mu neumožnily vynést jakýkoliv jiný rozsudek než právě trest smrti.
V závěrečném obrazu advokát navštíví Jacka v jeho cele, kde se k němu Jacek upne jako ke svému nejbližšímu člověku za několik posledních let tak, že je advokát následně nucen být i svědkem jeho popravy. Jacek se od okamžiku, kdy byl vyvlečen z cely, nachází sevřený v panické hrůze ze smrti tak, že závěrečná poprava oběšením je jak pro advokáta tak pro diváka alespoň krátkodobou úlevou.
Krótki film o zabijaniu, Polsko 1988 (84 min)
Režie: Krzysztof Kieślowski
Scénář: Krzysztof Kieślowski, Krzysztof Piesiewicz
Kamera: Witold Adamek
Hudba: Zbigniew Preisner
Hrají: Miroslaw Baka (Jacek), Krzysztof Globisz (Petr), Jan Tesarz (pan Marian), Zbigniew Zapasiewicz (předseda komise), Krystyna Jandová (Dorota), Zdzislaw Tobiasz (soudce), Artur Barcis (mladík), Olgierd Lukaszewicz (Andrzej), Jan Piechocinski (blonďák), Barbara Dziekanová-Vajdo, Aleksander Bednarz, Jerzy Zass, Leonard Andrzejewski, Wieslaw Bednarz, Zbigniew Borek, Ryszard W. Borsucki, Wladyslaw Byrdy, Miroslawa Chojnacka, Andrzej Gawronski, Iwona Glebicka, Tomasz Gradowski, Henryk Guzek, Elzbieta Helman, Boguslaw Hubicki, Krzysztof Koperski, N. Kowalczykowa, Henryk Lapinski, Krzysztof Luft, Maciej Maciejewski, Marzena Manteska, Borys Marynowski, Andrzej Mastalerz, Marlena Miarczynska, Jaroslawa Michalewska, Jolanta Mielech, Bogdan Niewinowski, Malgorzata Pieczynska, Lech Pietrasz, Zbigniew Plato, Zdzislaw Rychter, Krzysztof Stelmaszczyk, Karol Stepkowski, Cezary Switkowski, Maciej Szary, Alicja Wolska, Emilia Ziólkowska
Pavučina:
Verze pro tisk- Přidat komentář
- 7201x přečteno
Zaslat e-mailem
