V noci jsem snil, že jsem motýlem

Giuseppe Tomasi di Lampedusa, princ z Lampedusy a vévoda z Palma di Montechiaro, dokončil svůj jediný román Gepard, jenž dnes tvoří naprostou klasiku moderní italské literatury, v roce 1957. Ale první vydavatel jej odmítl, v té době šedesátiletý Tomasi, jehož dráha spisovatele trvala pouhé dva roky, v témže roce zemřel, a román tak byl publikován až posmrtně v roce 1958. - Gepard, jenž Tomasi začal psát jako poctu svému pradědečkovi, poté krom jiných ocenění získal i nejprestižnější literární cenu Premio Strega, ale zejména se jej rozhodl do filmové podoby adaptovat jiný příslušník italské šlechty a to milánský potomek vévody z Modrone a slavný neorealistický režisér Luchino Visconti, jenž do hlavní role Dona Fabrizia, knížete ze Saliny, přezdívaného jako Gepard, Burta Lancastera, a dále dvě vycházející filmové hvězdy 60. let Claudiu Cardinale a Alaina Delona.

Luchino Visconti vynikl jako tvůrce vynikajících historických fresek, v Gepardu, jenž má co do stopáže délku tří hodin, pak na ztvárnění dobové atmosféry Sicílie na počátku 60. let 19. století kladl velký důraz a film je tak fenomenální přehlídkou věrných dobových kostýmů, etikety ale i společenského života, který je v souladu se svou literární předlohou, kladen do protikladu s nastupující vrstvou zbohatlíků, kteří sice mají peníze, ale nemají a nikdy se nemohou naučit řádnému chování.

Film je do velké míry věrný své původní literární předloze, kdy tříhodinová délka filmu Viscontimu dovolila nedělat obvyklé filmové zkratky či interpretace a naopak plně zachovat atmosféru Tomasiho románu. Visconti tak ve filmu plně zachoval děj románu, který se odehrává od vylodění Garibaldiho na Sicílii v květnu 1860, až po události v roce 1862, kdy kníže Fabrizio odmítne reprezentovat Sicílii v parlamentu s tím, že Itálii čeká neodvratný osud morálního úpadku v podobě nástupu ctižádostivé vrstvy beze cti. - „My jsme byli lvi a gepardi. Po nás přijdou šakalové a hyeny.“

Krom obligátní režie, vynikajících hereckých výkonů, bohatých kostýmů ale i pro bohaté použití autentického prostředí šlechtických paláců a sicilské přírody, je dnes film ceněn pro kameru Giuseppeho Rotunna, jenž z Geparda učinil vynikající vizuální podívanou.