V noci jsem snil, že jsem motýlem

Ne, nikdy jsem opravdově nevěřil v existenci takový ženský, která by každým záhybem svýho do božskejch křivek zaoblenýho těla, každým detailem bledýho obličeje, kterej ještě umocňoval dojem masitejch našpulenejch rudejch rtů, s vlasy, který už jenom dávaly vykřičník za můj tichej výkřik syrskýho námořníka, kterej v Simiře poprvý vstoupil do chrámu bohyně lásky Aškart, v němž se sloužily ty nejposvátnější chrámový obřady, ze kterejch se žíznivej poutník plazil po kolenou, a kde chrámový panny vzájemně soupeřily, která z nich se víc zalíbí mužskýmu věřícímu, přičemž naznaly hranic poskytovaný rozkoše a slasti, v čemž byly ostatně už od rannýho dětství dokonale cvičeny - jo, tohle všechno mi proběhlo v mý sladkou ženskou vůní omámený hlavě v tom nekonečně dlouze krátkým okamžiku, kdy se zlehka setkaly naše rty v přátelským polibku, a věřte mi, že všechno, co se stalo potom, bylo už jenom důsledkem totálního poblouznění, kdy ti celej večer strkaj pod nos opiový vonný tyčinky a ty buď vyskočíš zavřeným oknem nebo zkrátka řekneš, jo, vzdávám se všeho, co jsem kdy měl, jenom už ukonči to mý dharmový putování a dej mi aspoň na chvíli ochutnat bezbarvej zápach duše koupající se na rozhranní zatracení a věčnýho pekla.

Všechny mý potemnělý paprsky směřovaly jenom k ní a já jen nehtama křečovitě zabodnutýma do škvařícího se masa jsem dokázal odvracet svůj pohled na ostatní lidi kolem, nevěřícně na ně zírat a chlemtat po litrech svý oblíbený kyselý červený psí víno.

Konečně jsem s ní byl sám, bylo to nádherný dívat se do jejích modře sametovejch očí, hmatat plnejma hrstma ty dokonalý ženský křivky, povalit ji do cizí postele v neznámým pokoji, strhávat se stále větším očekáváním poslední zbytky jemnýho vláčnýho prádla, cítit tu nejkrásnější vůni jaký vydává jen ten nejkrásnější květ v barvách ženskýho těla, kousat ji do krku, cítit její nehty pomalu stýkat v hlubokejch rýhách, ochutnávat sladkou pachuť krve prokousnutejch rtů z jejích slastnejch bílejch zubů a pak si vzpomenout na to ráno, kdy jsem jel prvním ranním autobusem, v hlavě měl jen temnej hukot a necítil, jak mi slzy proudem stýkaly po tváři a mokřily kalhoty na nepatřičnějch místech, a kdy mi v uších jak vlezlá popová melodie letního hitovýho trháku zvonily ty nejsprostší milostný vyznání, vzdechy ze kterejch jsem zvracel a já si uvědomil, že nemůžu bejt podruhý nevěrnej nebo se zabiju.

Četla nahlas mý básně a já se styděl za ty tajný nikdy nevyslyšený vyznání a ona pořád v každým verši objevovala stále nový obrazy v metaforách, který jsem nikdy nenapsal, protože vidím vždycky jen krvavou clonu. Pak přišlo to nejhorší a ona mi četla básně svýho milovanýho Holana a žádná z nich nebyla o lásce, prázdnejch flaškách po kyselým víně, zvířecích vášních a teplejch voňavejch klínech a já si slíbil, že si jí už nikdy nedotknu.

Z pokoje jsme vylezli asi po dvou hodinách a nikdo s jedinou výjimkou ani nezaregistroval, že jsme se vytratili. Tou výjimkou byl jeden týpek, s kterým to Bohyně posledních pár týdnů táhla, protože, jak mi aspoň sama řekla, potřebovala po třech letech věrnosti svý první lásce a milenci v jedný osobě, vyzkoušet jaký je to milovat se s jiným chlapem.

Poprvý prej s ním byla v lehkým šoku, to když mu poprvý sáhla do kalhot a nedotčená zkušeností z pohledu na jinýho chlapa, měla pocit, že mu schází hezkejch pár centimetrů, ale dodávám po pravdě, že ani já na tom nejsem o moc líp, dá-li se o tom v tomhle smyslu vůbec mluvit, protože je to na rovinu děsná hovadina a totální milování je založeno jen v naprostým splynutí do běla rozžhavenejch těl, kdy si vaše duše vyměněj vizitky v podobě tělesnejch lidskejch schránek nebo úplně splynou v dokonalým obětí.

Vím jen, že každou ženu je zapotřebí dokonale poznat a objevit v ní ty správný rezonanční hloubky, o kterejch ani ona sama neměla tušení, že by se v ní mohly kdy nacházet a musím taky říct, že ne u každý se to každýmu podaří, protože každá žena je svět sám pro sebe a potřebuje vždycky něco jinýho.

Možná proto jsem jím pohrdal, když jsme vyšli z pokoje a on mě začal ujišťovat, že Bohyně není do mne zamilovaná, je prej si každej potřebujeme občas šlehnout kosmickýho dechu zpřízněný duše a mě bylo při pohledu na něj jasný, že už asi měl pár ženskejch, ale byly to jen krátký okamžiky, kdy chlapovi stoupne semeno do hlavy a pak už nic. Pro milování ve mne existuje srovnání jen s hlubokou meditací a myslím, že ne náhodou jsou tyto dvě věci spolu spojovány a meditovat nemůžeš jít poté, co sis dal k večeři tlačenku s cibulí a zapil dvěma kousky rezavýho píva. Milování je jako náboženskej svatej rituál, musí se k němu přistupovat jen dokonale očištěnej od sebemenšího náznaku sobectví či naopak pochybností o sobě, milování je olympijskej maraton a jedinou podmínkou v tomhle obřadu je, odevzdat se zcela tomu druhýmu.

Bohyně se mi někde ztratila v davu a já na nic začínal zapomínat, protože mi začala do hlavy stoupat přílivová vlna popru, o kterým jsem nerozvážně prohlásil, že smrdí jak starej dobrej kanagon, kterej čuchaj feťáci v době, kdy už nevědí kudy, a já stál, nevěda kde jsem a co tu dělám, nevnímal hluk a barvy lidí okolo, třásl se jak čerstvě ostříhanej pinčl na mrazu a nevěřícně zíral na zbytky skla ze sklenice vína, kterou jsem v křeči rozmáčkl. Ten sajrajt mi vnutil Pája, o kterým se v krátkosti jenom říct, že se pomalu ale jistě blíží k oný hranici vlastní sebekontroly a územím pod vládou chlastu a težkejch drog. Byl pořád děsně nadrženej, holky se mu zdaleka vyhýbali a nepolíbili ho ani v záchvatu nejtěžšího soucitu, ani ne tak proto, že byl na tom nějak fyzicky špatně, spíš pro jeho zdeformované vidění, v kterým existujou jen pojmy kurvy a děvky. Můj stav trval jen krátkou chviličku, Pája mi důverně řek, že účinek je načasovanej přesně na mužskej orgasmus, protože se při tom roztahujou zadky a ne nadarmo je to tak rozšířený mezi homosexuály.

Nevím, co z těch všech afrodiziak dnešního večera otevřelo klec zvířete ve mně, vím, jen že si přiliš nebralo servítky a šlo jak stopař po krvavý stopě raněný laně.

Všechno to začalo s Kristýnou, který jsem nevím ani proč, možná jen proto, že jsem cítil, že v ní vyvolám nějakou negativní reakci, sáhl na zadek. Začala na mne řvát, že jsem odpornej a nenávidí mne a nenávidí všechny chlapi, protože celej jejich smysl života spočívá jen v lásce svejch falickejch symbolů, já se mlčky díval na její třesoucí se vyzáblý tělíčko, cítil ze všeho co mi řekla jen obrovskou touhu po lásce a viděl v jejích očích všechna ta zklamání, kdy ráno vracela domů a po stehnech jí stýkaly lepkavý pramínky mužskýho semene. Nebyla hezká, spíš v ní bylo něco odpornýho, co přitahovalo mou zvědavost, ale možná ta odpornost pramenila jen z její rezignace. Díval jsem se na její zápěstí se dvěma bílejma pruhama po zoufalým pokusu, konečně změnit tok dějin, dle sebe, utopenýho života. Byli jsme spolu v koupelně oba jen ve spodním prádle a mlčky se na sebe dívali. Ne, opravdu jsem ji nemohl políbit, mlčky jsem si zapnul kalhoty a odešel.

Zbylo nás už jenom šest z původních patnácti či dvaceti a já na ex vypil půl flašky něčeho hodně odporně hořkýho, protože jsem se tuhle noc potřeboval notně opít a už došlo mý mladý kyselý víno. Kristýna přišla hned za mnou a všem jako veselou historku vyprávěla, co se stalo v koupelně, snad že jsem seděl vedle Bohyně, snad proto, že ke mně cítila opravdovou nenávist, ale všichni byli už natolik opilí, že nebyli schopni se nad tím vůbec pozastavit a nevěnovali jí pozornost.

Zbylo nás už jenom šest z původních patnácti či dvaceti a já na ex vypil půl flašky něčeho hodně odporně hořkýho, protože jsem se tuhle noc potřeboval notně opít a už došlo mý mladý kyselý víno. Kristýna přišla hned za mnou a všem jako veselou historku vyprávěla, co se stalo v koupelně, snad že jsem seděl vedle Bohyně, snad proto, že ke mně cítila opravdovou nenávist, ale všichni byli už natolik opilí, že nebyli schopni se nad tím vůbec pozastavit a nevěnovali jí pozornost.

Dobrá, dal jsem si sice slib, že se Bohyně už nedotknu, ale já měl tak strašnou chuť ještě jednou okusit vláhu těch jejích masitě rudejch vyzývavejch rtů, že jsem se s Radimem vsadil, že ho namístě políbím a nejenže jsem políbil jeho a i všechny ostatní, ale pro ten zkrat, kterej mne v přítomnosti Bohyně zcela ovládal, jsem všem bez rozdílu líbal holý zadky, ale vylizování, jak se ke mně druhej den doneslo, se opravdu nekonalo.

Nevím už pak nic, probudil jsem se druhej den v posteli Bohyně celej špinavej od vlastních zvratků. Bohyně mi ve sprše řekla, že se k ránu vyspala s Honzou, ale že to bylo naposled. Dala mi svůj telefon a už jsem jí nikdy neviděl. Jen jsem někdy po měsíci potkal Kristýnu, vůbec se mi nepodívala do očí a jen řekla, že té noci se s Honzou nevyspala jenom Bohyně.