„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Magická Praha

Dvě stě metrů od Hlavního nádraží stojí hotel Esplanade. Jeho restaurace kromě mezinárodních jídel nabízí specialitu domu, Steak Esplanade, u kterého jsou husí játra, chřest a žampióny, vše zapečené do lístkového těsta. Pochoutkou je i Plzeňský karbonát, roštěnec s cibulí a hráškem, vše podlévané plzeňským pivem, k tomu pommes frites. A jako předkrm lze ochutnat Pstruha po mělnicku, Staropražskou kachnu v kastrůlku s přílohami dle jídelního lístku. Jako aperitiv slivovicí, k pití plzeňské pivo a lehce pitelná jihomoravská vína z oblasti Valtice.
A to, co je pro Paříž hotel Ritz, pro Prahu je hotel Alcron. Jeho restaurace jako předkrm doporučuje Pražský šunkový závin s křenovou šlehačkou. A jako hlavní jídlo doporučuje se držet se české kuchyně a pochutnat si na Vepřové pečeni s knedlíkem a hlávkovým zelím, nebo Svíčkové pečeni s knedlíkem a brusinkami. Ze studených jídel vždycky spraví chuť Vepřová pečeně s octovým křenem a okurkou. K pití zásadotvorné plzeňské pivo, jihomoravská vína a české víno z oblasti Žernoseky.
Hned za hlavní třídou Na příkopech je ulice Králodvorská, ve které je secesní hotel Paříž. Jeho restaurace jako hlavní jídlo nabízí Tournedos Paříž, jsou to svíčkové řezy s husími játry a pikantní omáčkou. Milovník specialit si pochutná na slovenském jídle Harule, to jest přírodní kotlet se osmaží v bramborovém těstě s přílohou pikantního salátu. Výborné j sou i Brynzové halušky, ve kterých těsto z chlupatých knedlíků je promícháno s ovčím sýrem, vše maštěné rozpuštěnou slaninou. A k tomu plzeňské pivo, jihomoravská vína, aperitiv slivovice, aby nastala rovnováha zásadotvorných a kyselinotvorných elementů, přesně podle Heysche-Methode.
Ze Staroměstského náměstí zavede labužníka secesní Pařížská ulice až k Vltavě, kde je hotel InterContinental. Tady se každý bude cítit jako v kterémkoli evropském maison recommendé. Doporučuje se jako předkrm Domácí paštika, Drůbeží játra. Hlavní jídlo Vepřový steak Cordon Bleu s rajskými jablíčky a zapečeným sýrem nebo Vepřové žebírko s bramborovým knedlíkem a ozdobou plněnou zelím. Jako moučník jsou tady výtečné Zapečené palačinky s tvarohem a mandlemi nebo Domácí lívance s borůvkami.
Za Pražským hradem, pod Loretou je poetická ulička Nový Svět. Hned na začátku uličky je restaurace Zlatá hruška. Jako předkrm nabídne pan vrchní Bzenecké ragú, to jest telecí ragú gratinované se sýrem a zakapávané vínem a jako hlavní jídlo Moravský steak, špalíček svíčkové s pikantním fážem a šunkou. A k tomu se doporučuje pít nejvzácnější jihomoravské víno. Bzeneckou lipku. Jako moučník je ozdobou restaurace Palačinka plněná zmrzlinou, čokoládou s mandlemi a šlehačkou, vše polité vaječným likérem. A tak v desítkách dalších restaurací jsou podobné kuchyně, gurmánům se doporučuje, aby hned po příjezdu do hotelu si vyžádali Knihu 1977/78, která i v jazyce německém je průvodcem po více než padesáti restauracích a vinárnách a hostincích, ve kterých se lze výborně najíst a napít. Kniha je ilustrována a je v ní popsána historie a místo každého toho příjemného domu.
Avšak každému gurmánu se zasteskne najednou po docela obyčejných jídlech. Doporučuji bez snídaně si zajít hned dopoledne k Pinkasům za Václavským náměstím hned dole, a poručit si sklenici plzeňského. Specialita je tady Pinkasovský guláš, který na požádání se podává v hrníčku a jí se lžící a s houskou. Pak lze vypít další sklenici plzeňského piva. A pak už lze pomalu jít Perlovou ulicí a Karlovou na Karlův most, přejít Malou Stranu a Ouvozem stoupat na Strahov, prohlížet si domovní znamení, ve kterých André Breton našel surreálná znamení. Pak kolem Lorety jít na Hrad a hned vedle katedrály vejít na Vikárku. Napravo je krásná restaurace, přečteme si jídelní lístek, na kterém gurmánův jazyk vzruší Divoký kanec se šípkovou omáčkou s knedlíkem, Hradčanský plněný řízek, a další speciality domu. Ale pravý gurmán potlačí svůj vznět a odloží návštěvu toho podniku na jiný den a vstoupí do formanky Vikárky, nalevo. Tady si poručí plzeňské pivo a pak další. Když má už veliký hlad, doporučuje se objednat si Smaženého kapra s křenem a chlebem. A potom další plzeňské. Odpoledne pak pravý gurmán udělá prohlídku Pražského hradu a neopomene vyhledat ve Svatováclavské kapli drahokam, v jehož struktuře Guillaume Apollinaire zděšen uzřel své vlastní rysy. Pak sestupovat Nerudovou ulicí tak, aby ve čtyři hodiny gurmán vešel ke Kocourovi, kde ihned před něj postaví číšník hladinku plzeňského. K jídlu je tady Moravská klobása s křenem, nebo pražský párek v gulášové omáčce. Ale potlačený vznět je ušlechtilost, jak říká Braque, a jedině gurmán se slabou vůlí neodolá a poručí si jednu ze specialit. Pak zase plzeňské a potom už lze se vracet večerem nazpátek přes Karlův most do Husovy ulice, kde stojí hostinec U zlatého tygra. A zase, když se posadíte, tak před vámi stojí hladinka plzeňského piva. Na stolku u dveří je deset talířků s pivním sýrem a deset talířků se studentským kaviárem, to jest krájenými vuřty s cibulí a octem. Když se gurmán sdostatek pomučil, poručí si jednu specialitu Tygra. A dá si další plzeňské pivo, které i z nežízně udělá žízeň. Tak gurmánův sanitární den pomalu končí a on je příští den opět schopen konzumovat další speciality pražských restaurací.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 3.9 (8 hlasů)