„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Káča

Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

JEDEN FILOSOF se stále potuloval tam, kde si hrály děti. A jakmile uviděl nějakého chlapce s káčou, hned zbystřil zrak. Sotva se káča roztočila, jal se ji filosof pronásledovat, aby ji chytil. Nedbal toho, že děti křičí a snaží se ho odvrátit od svých hraček, polapil-li káču, dokud se ještě točila, byl celý šťastný, ale jenom chvíli, pak ji odhodil na zem a odešel. Měl totiž za to, že poznání jakékoli maličkosti, tedy například i točící se káči, stačí k poznání obecného. Proto se nezabýval velkými problémy, to se mu zdálo neekonomické. Bude-li opravdu poznána ta nejmenší maličkost, bude poznáno vše, i zabýval se tedy pouze otáčející se káčou. A pokaždé, když se konaly přípravy k roztočení káči, jala ho naděje, že teď se to podaří: jakmile se káča roztočila, v bezdechém letu k ní se mu naděje stala jistotou, když však potom držel v roce ten hloupý kus dřeva, udělalo se mu zle a pokřik dětí, který doposud nevnímal a který mu teď najednou projel ušima, ho zahnal pryč, vrávoral jako káča pod nešikovným bičem.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (2 hlasy)