„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1888

August Strindberg: Slečna Julie

August Strindberg: Slečna Julie

Fröken Julie, 1888

Ač se snad řady Strindbergových nepřátel, či lépe potrefených hus, v uplynulém století nijak neztenčily, ba snad právě naopak je určitým módním klišé čas od času na Augusta Strindberga zaútočit jako na představitele temného patriarchálního 19. století, ale i zapřísáhlého nepřítele žen, potažmo manželství, nelze se asi neshodnout, že August Strindberg je nejen jedním z divadelních klasiků, jehož psychologicky laděná dramata předurčila vývoj moderního divadla na mnoho desetiletí dopředu, ale též, že jeho dílo, ač snad ostře vyhraněné, v základních rysech nastínilo budoucí společenské změny s důsledkem postupné emancipace žen, potažmo tzv. sexuální revoluce.