Kategorie
02. Květen 2008
1848
Já jsem tě viděl jednou - před lety:
jak je to dávno?
Básně Poe
Kategorie
02. Květen 2008
1827
Ó, kéž by snem můj mladý život byl!
Můj duch by se z něj dříve nevzbudil,
než věčnosti svit přinesl by ráno.
A být jen trýzní bez naděje, ano,
byl by sladší nad chladný bdění klid
pro toho, jehož srdce musí být
a bylo vždy na této zemi milé
bludištěm vášní od své první ...
Kategorie
02. Květen 2008
1831
Trůn smrti ční bez svatozáře hvězd
v nejpochmurnějším městě ze všech měst,
kde táhnou černé mraky od pólů
a kde při míruplném hlaholu
je zlo i dobro věčně pospolu.
Stráž věží, oltář, staré opery,
(čas neotřásl žádnou, jaký div!)
jsou plny démonické nádhery
a vítr neubral jim ...
Kategorie
02. Květen 2008
1831
Kdys vál dolem smavý klid,
lid tu dávno přestal žít;
když odtáhl války vést,
svěřil vlídným očím hvězd
ze svých azurových věží
ať každou noc květy střeží,
v kterých líně rozvalen
slunce jas plál den co den.
Nyní poutník v pohnutí
vidí chvat a ...
Kategorie
02. Květen 2008
1845
Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře - a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne.“
Ach, již při vzpomínce blednu!
Kategorie
02. Květen 2008
V půlnoci kdys v soumrak čirý
chorý bděl jsem sám a sirý,
nad věd zapomenutých svazky
starými jsem skláněl líc -
Skoro schvátilo mne spaní,
an ruch lehký znenadání
ozval se jak zaklepání
na mé dveře - a zas nic.
„Návštěva to,“ pravím k sobě,
„klepá na dveře, víc nic ...
Kategorie
02. Květen 2008
Oné noci, sláb a znaven, hlavu těžkou jako kámen,
Do prazvláštních starých spisů byl jsem zrovna ponořený.
O půlnoci chmurné, temné, náhle ťukot probere mne,
Zaklepání velmi jemné - těžkých dveří tiché chvění.
Povídám si: „Někdo přišel navštívit mne po setmění.
Návštěva - nic víc to není.“
Roční ...
