(1915)
BLUMFELD, starší mládenec, stoupal jednoho
večera nahoru do svého bytu, což byla namáhavá práce, neboť bydlel v šestém
poschodí. Stoupaje do schodů pomyslel si, jako poslední dobou častěji, jak
protivný je tenhle naprosto osamělý život, že teď musí takřka potají vyšlapat
těch šest pater, nahoře pak přijde do svého prázdného pokoje, tam si zase
takřka potají oblékne župan, zapálí dýmku, trochu si počte v jednom
francouzském časopisu, který už léta abonuje, k tomu bude usrkávat třešňovku
vlastni výroby a za půl hodiny si půjde lehnout, aniž ovšem předtím opomene
důkladně přestlat postel, již služka, nepřístupná jakémukoli poučení, pokaždé
srovná po svém.