„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Veršotepectví

Kategorie
21. Únor 2008
Lásko!
Dej mi trochu ranní kávy
a špetku jedu
na špičku nože
Lásko!
Vezmi kus střepu
z nedopité láhve
a pohlaď mě něžně
Lásko!
Kategorie
21. Únor 2008
Ne lidi! Vždyť já nejsem bílej anděl
S dvěma zlomenými křídly
Odhozený do kouta
Kategorie
21. Únor 2008
--bleu--
Před chvilou jsem potkal Honzu Hrušku
A dal mi dvacet korun
Já jedu z léčebny v Bílý Vodě
(On byl taky ožralej)
Kategorie
21. Únor 2008
Dnes večer už žádnej černej kocour nelíže svý koule
Viděli prej tvý tělo odjíždět poledním žárem
A na posteli se dál válej vlasy jedný zlatý holky
Jsem zas ten smutnej klaun na konci představení
Kategorie
21. Únor 2008
Tisknu si k hrudi poslední tři kvítky
tvých opilých rudých očí
toužím
aby mi jejich trny rozdrásaly kůži
a červené kapky stékaly po těle stejně pomalu
jako tvé první hořké slzy
Pod
Kategorie
21. Únor 2008
Protože musím každýho rána řvát
Protože se pokaždý zamiluju do někoho komu jsem jen pro smích
Protože jednou do měsíce se chci zabít
Protože mě každej považuje za mírně retardovaného
Protože mě každej na ulici zastavuje a svěřuje mi svoje pocity
Proto
Kategorie
21. Únor 2008
Jeho tělo bezvládně leželo s jednou nohou na posledním schodu
Chtěl jsem ho obloukem obejít ale najednou se mi zatmělo před očima
Skláněla se nad ním neznámá žena a dávala mu pod hlavu bochník bílýho toustovýho chleba
Kategorie
21. Únor 2008
Pobaveně četlas strach mejch očí
Když jsi dvakrát přejela přes levý zápěstí
A odraz kapek s hroty bílejch ňader
Nám čepel odrážela do tváří
Zaťatý nehty zvolna stýkaly
Rty odříkávaly modlitbu beze slov
Kategorie
21. Únor 2008
Nořím své pero až na samé dno kouřícího pekla
A píši tři rudé křížky do nového listu
Mezi bělostné stránky knihy jež ležící je přede mnou rozevřena
První na levé poupě rozkvétajících růžových lístků
To aby lidé stále věděli, že nelze léči
Kategorie
21. Únor 2008
Dnes večer mi tvůj anděl nedává svá křídla
něžné vlny se nevpalují do kůže
zelený dotek slaných lží
krvavé čmárance
bílé kresby ňader
a tři sirky škrtnuté do noci
abych naposled
Kategorie
21. Únor 2008
žlutý proud moče se tříští na okách drátěnýho plotu
(hodně to tu smrdí)
mám hlavu zakloněnu a myslím na
tu malou cikánku
možná dvanáctiletou
Kategorie
21. Únor 2008
Nejvíce teče, když nejvíc šlape
mladý psí víno
pouliční děvka
láska na úvěr
to všechno jsem já mí dopisní přátelé
Měj jsem zase záchvat
zástavu srdce a bušení ve spáncích
ostře červené krve
Kategorie
21. Únor 2008
Dnes v noci nebudeme spát
otevřeným oknem s nedopitým vínem
se budu mlčky dívat
jak koupeš svý tělo v stříbře sodíkový lampy
a tančíš
Srdce ti bude tleskat do rytmu čerstvý rány
Kategorie
21. Únor 2008
Ten člověk jel ranním autobusem
byla tma a on nechával beze studu téct své slzy po tváři
do které ho před pár hodinami kousala cizí žena
Kategorie
21. Únor 2008
Dřív jsem se chtěl zabít pro svou slabost
pak jenom tak
každýho rána
a dnes nemůžu pro tu slepou z tramvaje