„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Shakespearovké slavnosti

A Šejkspír, byl dobrej básník?[1]
Letní Shakespearovské slavnosti mají za sebou již docela bohatou historii a od prvního představení Snu noci svatojánské (tehdy s vynikajícím Milošem Kopeckým) k letošnímu Romeu a Julii je už s čím srovnávat. Z účelové akce umělecky i lidsky, oživit Pražský hrad, se stala monumentální slavnost, jež je s napětím očekávána celou divadelní sezónu - letos hostovala již ve třech městech a nenechal si ji ujít ani průměrný konzument televizních zpráv. S přibývajícím počtem diváků však postupně klesá nabídka, a z původní myšlenky Slavností - představit Shakespearovo dílo v podání hned několika divadelních souborů, víceméně zůstává již jen hlavní letošní představení Romea a Julie a opakování loňského Hamleta.