V noci jsem snil, že jsem motýlem

Asi nebude příliš od pravdy nazývat Cormaca McCarthyho šílencem - od poměrně poklidné prvotiny Strážce sadu (1965), nalezl již ve svém druhém románu ústřední a opakovaně zpracovávané téma, ve kterém se snoubí totální krutost postav a poetika přírody, kdy většinu svých románů umisťuje na hranici mezi Mexikem a USA. - Hrdinkou druhého románu, Venkovní tma (1968), je mladá dívka, jež čeká dítě se svým bratrem, postavy samotné pak doslova přetékají krutostí a perverzí jakožto přirozeným projevem lidské podstaty. A nejinak je tomu u románu třetího, Dítě Boží (1974), ve kterém je pro změnu hlavní hrdina pedofil a nekrofil. Avšak nešetřil-li McCarthy svého čtenáře od expresivních popisů temných stránek lidské povahy, potom naturalistické popisy násilí a bezohledné brutality v románu Krvavý poledník (1985) zacházejí až k samotné hranici snesitelného. Tento román však McCarthymu poprvé přinesl větší úspěch a zaznamenal příznivý ohlas jak u kritiky, tak čtenářů a pomohl mu tak vytvořit současný věhlas, dle kterého je považován za jednoho z čtenářsky nejvýznamnějších amerických autorů současnosti.

Na tématiku Krvavého poledníku McCarthy navázal i v hraniční trilogii Všichni krásní koně (1992), Hranice (1994) a Města na planině (1998), kdy ale bezbřehé násilí ustupuje ve prospěch narativní roviny s popisy okolní přírody tak, že tato trilogie je v kontextu jeho díla nazývána bezmála epickou.

Druhá část trilogie, Hranice v sobě nenese symboliku hranice jen ve významu pomezí mezi Mexikem a Spojenými Státy, ale i jako hranici mezi dětstvím a dospělostí, mezi domovem a tuláctvím, ale i krajním místem, ze kterého již není návratu.

Příběh je vyprávěn osobou Billyho Parhama, jenž poněkolikrát přechází hranici do Mexika, aby při každém svém návratu ztratil někoho či něco blízkého - při prvním přechodu, to je Billymu teprve patnáct let, ztrácí svou vlčici, kterou nakonec musí sám zastřelit. Po svém návratu nachází rodný dům opuštěný, kdy byli rodiče povražděni lupiči koní. Při druhé cestě, jež má být cestou pomsty, pak ztrácí svého mladšího bratra, který se po neúspěšné výpravě, kdy se nepodařilo získat zpět uloupené koně, odmítá vrátit zpět. Jak se později Billy dozví, umřel sice bratr velice mladý, ale mezi chudými mexickými vesničany, se stal oslavovanou legendou, dle které bojoval za spravedlnost a proti bezpráví. A konečně se Billy vypravuje do Mexika naposled, podobně jako mladší bratr natrvalo, protože již nic nechce mít společného se zemí, ve které ztratil všechny své blízké.

Román obsahuje všechny vnější kulisy klasických kovbojek o osamělém mstiteli tak, jak se známe ze svého dětství z edic šesťákových románů. To, co však McCarthyho nad tyto dnes již bezejmenné zástupy autorů povyšuje, je neopakovatelně vykreslená atmosféra bezútěšnosti a beznaděje. K vrcholným místům v románu patří například expresivní popisy osady poničené zemětřesením, ve které jedinou nadále stojící budovou zůstal kostel a jediným zbylým obyvatelem starý muž, jenž zde při zemětřesení ztratil své jediné a milované dítě.