V noci jsem snil, že jsem motýlem

Dílo Karla Poláčka se sice vyznačuje značně kolísavou kvalitou a je pro mnohé asi známější ve spojitosti s jeho autorstvím filmových scénářů, respektive filmovými přepisy jeho nejkvalitnějších děl Hostinec U kamenného stolu (1941) či Muži v ofsajdu (1931), nicméně jako jeden z mála, ne-li na této úrovni jediný, Karel Poláček dokázal svým ironickým humorem popsat onu odvrácenou a pro ostatní nijak zajímavou tvář maloměšťácké společnosti 1. republiky.

Avšak mnohdy sociální sondou do tlejícího podhoubí v mnohém směšné společnosti, jež kontinuálně navazovala na moralitu i zvyklosti svého Rakousko-Uherského archetypu, rozhodně není Poláčkova novela Vše pro firmu. Její humor není založen na autorově bodavé satiře s reflexemi skutečných lidských postaviček, které Poláček dokázal výborným způsobem převést nejen do literární podoby, ale i při jejich deformaci vlivem Poláčkových karikatur z nich učinit archetypální postavy plnohodnotně reprezentujících onu středostavovskou váženost, ale ironizuje problematiku nezdárných a marnotratných synů, kteří namísto převzetí rodinného podniku se věnují flamendráctví a nočnímu životu, kterýžto námět Poláček posunul ad absurdum tím, že flamendrem a donem chuanem není ctnostný a jen pro firmu dýchající syn Jiří, ale sám majitel nad propastí úpadku se potácející firmy, Adorf Štorkán.