„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Garderobiér

16. Prosinec 2008
Garderobiér

Garderobiér

Milan Lasica a Bolek Polívka se rozhodli zinscenovat výbornou hru jednoho z celosvětově nejhranějších dramatiků současnosti Ronalda Harwooda, Garderobiér. Avšak obě herecké hvězdy, Lasica i Polívka, navíc doplněné zcela prázdnou Emílií Vášáryovou, evidentně berou původně tragikomický námět jako nenáročný kabaret, kde stačí zase předvést pár 100× okoukaných scének a divák odejde domů spokojen s pocitem hlubokého kulturního zážitku.
Garderobiér

Garderobiér

Jistě, na jedné straně tato nenáročná a až televizní koncepce přivede do divadla mnoho diváků, kteří by o tom jinak ani neuvažovali tak, že jsou lístky rozebrané doslova během pár hodin, ale současně se tak Divadlo Bolka Polívky stává synonymem proudu, kterým kráčí i Městské divadlo v Brně, tedy nudy, teatrálnosti a patosu.
A tak pokud bych měl tuto Polívskovsko-Lasicovskou inscenaci Garderobiéra stručně charakterizovat, tak jako obrovskou nudu, bez náznaku vtipu, překvapení či emocí. V představení sice dominuje Bolek Polívka, ale snad se mu museli ostatní herci přizpůsobit, aby nezastínili jeho kabaretní um, a proto své role odehráli ještě mizerněji. Polívka, dle autorovy původní koncepce, ve smutné roli garderobiéra Normana není nic jiného než šašek a vyniká jen v okamžicích, kdy si může „zaimprovizovat“ opilce. Jinak předvádí zcela prázdný výkon bez náznaku duševních či emocionálních pochodů. Totéž v bledě modrém předvádí i Milan Lasica, do kterého jsem do okamžiku, než byl vypuštěn na jeviště, vkládal jisté naděje, že pozvedne doposavad zcela mrtvolnou úroveň představení, avšak Lasica se zcela stylizoval do své role stárnoucího herce bez náznaku talentu, který si libuje ve velkých shakespearovských rolích, a ani nijak neskrýval, jak moc se těší, až představení skončí a on bude moct jet domů.
Jsou-li tedy oba herci již v závěrečně sestupné fázi své herecké dráhy, kdy se spoléhají na doposavad velký zvuk svého jména, dávají přec jen alespoň v odlescích znát velikost svého bývalého umění a přinejmenším přinutí, aby nudící se divák vyčkal konce představení a neodešel již v půlce, jak se to často stává v Městském divadle, jenž nedisponuje ani těmito přestárlými herci, nicméně totéž se nedá říci o Zdeně Herfortové či Jitce Čvančarové, které nedosahují ani úrovně ochotnické produkce.
Obsazení:
Garderobiér Norman Bolek Polívka
Sir Milan Lasica
Lady Emília Vášáryová
Magde Zdena Herfortová nebo Milada Rajzíková
Irene Jitka Čvančarová nebo Lucie Gažiová
Autor: Ronald Harwood
Režie: Roman Polák
Hudba: Juraj Bartoš
Texty písní: Milan Lasica
Premiéra: 28. ledna 2005, Štúdio L+S v Bratislavě; 1. února 2005, Divadlo Bolka Polívky v Brně.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.1 (7 hlasů)