„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Vladimír Morávek: Maryša

Maryša

Maryša

Maryša sice patří mezi klenoty českého divadla, avšak rozhodně ne někam za vitrínu, ale na divadelní prkna, protože i těch 111 let, jež od její premiéry na scéně Národního divadla v roce 1894 uplynuly, ji nevzaly nic z její aktuálnosti a dramatičnosti, z níž ještě dnes i mnohému televizí otrlému diváku mrazí krev v žilách.
Maryša

Maryša

Avšak režisér Vladimír Morávek byl nebyl Vladimírem Morávkem, kdyby i Maryšu nepojal v novém a neokoukaném úhlu, kdy nechal oživit dávno zapomenutou ve své době nechvalně proslulou Stehlíčkovu divadelní společnost a celé představení pojal jako divadlo na divadle, kdy herci Husy na provázku hrají herce Stehlíčkovi společnosti hrající Maryšu.
Maryša

Maryša

Jistě, v dnešní postmoderní době, ve které hraje prim originalita za každou cenu, není myšlenka divadla v divadle asi nic nového, avšak nechat znovu oživit dávno zatraceného P. I. Stehlíčka, samozvaného pokrokového divadelního ředitele, to již stojí za pokus.
»Taky divadelní ředitel. Na Moravě velmi známý. Ne sice v divadlech, ale zato v pivovarech a hostincích. Jmenuje se Stehlíček. Z nejnovější jeho činnosti, jíž soustavně ostouzí české divadelnictví, uvádíme toto: V Morkovicích pořádal cyklus her, v němž hlavním „kasaštykem“ byl onen, který dával 6. t. m. pod titulem „Quo vadis“, strašné pronásledování křesťanů za krvežíznivého Nerona. Z nedostatku personálu hra obsazena hosty. Tigelina hrál kočí od pošty, Favia krmič dobytka z panského dvora (neumí číst), Gabria podomek z hostince. Dekorace moravská dědina a ve hře se zpívá „Bože, před tvou velebností“. Pan Stehlíček také přijímá nezkušené hochy jako učně a říká, že jim dá za dva roky „za vyučenou“. Rád pořádá výlety do okolních vesnic, za něž hercům honoráře neplatí, a nejraději - neplatí gáže. Organisace dostala řadu stížností a třeba p. „ředitel“ (koncese pí. Muškové) je neuznává, naučí záhy toho ptáčka, že tak se u nás zpívat nesmí a p. „ředitel“ může se zase státi tím, čím býval - učitelským pomocníkem, neboť jeho kvalifikace na víc nestačí.«
Maryša

Maryša

Jak napovídá předešlá citace z Divadelních novin z roku 1901, Stehlíček by v dnešní postmoderní době dosáhl značného věhlasu potažmo i úspěchu, ze strany Morávka má pak sázka na Stehlíkovskou Maryšu značný ironický podtext, avšak výsledek dává mnohem víc než jen ono obligátní: „to tu ještě nebylo“, nýbrž představení je pozoruhodné v celé své šíři počínaje hereckými výkony Ivany Hloužková (Maryša), Jiřího Pechy (Vávra), Pavla Zatloukala (Lízal) a Ivana Urbánka (divadelní ředitel Stehlíček), přes velmi dobře vyřešenou scénu s několika předscénami, jež dává hře značný prostorový dojem až po skvěle koncipovanou režii, kdy se děj hry odehrává krom hlavní scény, představující stavení i na zadní scéně a dvou postranních předscénách, s herci, jež jsou po celé představení stále přítomni a vytvářejí zákulisní atmosféru Stehlíčkova divadla.
autor: Alois a Vilém Mrštíkové
režie: Vladimír Morávek
hudba: P. Sýkora
dramaturgie: Petr Oslzlý
výprava: Rostislav Pospíšil
hrají:
I. Hloužková, P. Zatloukal, G. Ježková, E. Vrbková, K. Šudáková, M. Bumbálek, J. Pecha, R. Fiala, D. Kaplanová, A. Ambrová, R. Slovák, V. Hauser, V. Svoboda, A. Marečková, V. Sýkora, M. Fried, M. Ulrich, I. Urbánek a slepice
Divadlo Husa na provázku, Brno
Premiéra: 17. února 1995
Derniéra: 28. února 2005
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.5 (2 hlasy)