V noci jsem snil, že jsem motýlem

Pro pochopení smyslu, proč se brněnská Husa na provázku rozhodla zinscenovat jednoaktovou frašku Prase Václava Havla bude vhodné uvést okolnosti vzniku tohoto Havlova textu, který nebyl nikdy určen pro širšího čtenáře či dokonce zamýšlen k dramatizaci: v 80. letech byl v rámci volné společenství přátel založen recesistický časopis Nový brak, do kterého Václav Havel přispěl smyšleným rozhovorem vedeným zahraničním novinářem „Václav Havel's Hunt for a Pig“, který popisuje skutečné události, jak Havel kupoval prase, aby nakonec po týden trvajícím shánění koupil prase za desetinásobek běžné ceny.

Tento satirický text, který si bere na paškál českou připosranost a chamtivost byl po téměř 20 letech objeven a znovuvydán v roce 2001 v podobě útlé knížečky, kterou poté objevil ředitel brněnského Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý v rámci hledání látky pro scénickou koláž z Havlových textů Cirkus Havel v roce 2008 tak, aby text po dalších 2 letech uchopil režisér a umělecký šéf Husy na provázku Vladimír Morávek, jenž původní formu rozhovoru novináře a disidenta rozšířil do podoby divadelní revue, s herci v lidových krojích, s hudební parafází Smetanovy Prodané nevěsty a leitmotivem ve sborovém Proč bychom se netěšili, který má dokreslit podtext v podobě připosraných a nenažraných obyvatel nejen vesničky Vlčice, ale českého národa jako takového.

Můžeme se dohadovat, zda Morávek příliš svého diváka neošidil tím, že zůstal u původní Havlova textu, který byl pojat jako pouhá hříčka, a nesnažil se jej rozšířit do podoby alespoň více aktové inscenace, ale ono často méně znamená více a ve hře tak zůstala zachována původní ryzí forma s neopakovatelnou atmosférou raných 80. let.