V noci jsem snil, že jsem motýlem

Představení Up End Down je v pořadí druhým projektem La Putyky - nejznámějšího a jediného profesionálního českého souboru, jenž se věnuje žánru tak zvaného nového cirkusu a které působí v rámci multižánrové scény La Fabrika v pražských Holešovicích. La Putyka však v rámci svého pojetí nového cirkusu nesází jen na akrobacii a moderní tanec, jak je tomu v jiných o několik desítek let starších a věhlasnějších mezinárodních souborech, ale snaží se razit ryze českou cestu, kdy koncepce akrobatického představení je podřízena koncepci dramatické s ústředním leitmotivem a snahou o vyprávění takřka divadelního příběhu. Nedílnou a charakteristikou součástí všech představení La Putyky je pak živý hudební doprovod, kdy se prvé dvě inscenace La Putyka a Up End Down proslavily více než jako představení nového cirkusu tím, že v nich na živo improvizovala trojice Vojtěch Dyk, Jakub Prachař a Jan Maxián, dnes známější z již zaniklé pop skupiny Nightwork. To je však již minulost a namísto Dyka, Prachaře a Maxiána, je dnes obě představení možné shlédnout v neméně kvalitním doprovodu v provedení trojice Andrej Rády (zpěv), Jan Kletenský (klávesy) a Jan Balcar (bicí).

Inspirací a leitmotivem nosného příběhu byl film Wima Wenderse Nebe nad Berlínem - důchodce (v podání Rostislava Nováka staršího v alternaci s Jiřím Kohoutem) srazí na křižovatce auto a starému muži se ve zlomku vteřiny, jenž mu zbývá, promítne celý život, kterým ho jakožto i na jeho posmrtné cestě doprovází jeho anděl.

Ale představení začíná již při příchodu diváků do sálu, kteří jsou nuceni v rámci úvodní části představení stát na scéně, protože boční ochozy, kterými je scéna ze dvou stran obklopena, jsou uzavřeny výstražnými páskami a namísto diváků v hledišti pokřikují herci a dotvářejí tak celkový dojem přeplněného velkoměsta. Poté, co diváci usadí na bočních ochozech, se ruch velkoměsta přenáší na scénu, jež se tvořena tmavými žíněnkami s bílým křížem uprostřed - kříž má dle autorů představení symbolizovat „křižovatku mezi ulicemi, mezi nebem a zemí, narozením a smrtí, mezi cestou ze země do nebe a naopak“ a právě na této křižovatce je sražen autem starý muž, kterého se v jeho posmrtné cestě ujme jeden z andělů, kteří se vznášejí nad městem a společně si retrospektivně připomenou ty nejdůležitější okamžiky z mužova života.

Dva z andělů, kteří se vznášejí nad městem, představují dvě z akrobatek, jež bez jištění cvičí ve velmi dynamických a navenek i nebezpečných kreacích tím, že se zamotávají, kloužou a šplhají po dvou bílých pruzích látky, které jsou zavěšeny ze stropu. - Tato pasáž tvoří akrobatický vrchol celého představení.

Velmi efektní je také mužova vzpomínka na svou životní lásku, která je ztvárněna jakoby tanečním párem, který stojí na ramenou druhé dvojice herců, prolíná se ve vzájemných objetích a navozuje velmi křehkou milostnou atmosféru.

Závěr představení je pak tvořen sérií velmi navenek opět velmi nebezpečně vypadajících skoků, kdy dva akrobaté rozhoupávají a vystřelují třetí akrobata na cirkusové houpačce(tzv. teeter board, kterou si soubor bez toho, aniž by s ní na počátku někdo uměl zacházet, dovezl z Ruska) s tím, že tempo i složitost skoků se stále stupňuje tak, že na konci dosahuje úrovně, jakou předvádí například nejslavnější soubor z tohoto žánru Cirque du Soleil.

Samotné představení Up End Down vznikalo v průběhu dlouhých devíti měsíců a to od března do listopadu 2010, po zkušenosti z premiéry v polovině prosince, kdy se zranila jedna z účinkujících, pak inscenace ještě prošla několika dramaturgickými změnami.

Ale možná ještě více než samotné představení je na souboru Cirku La Putyka obdivuhodná profesionalita a plné nasazení při každé z repríz - obdivuhodné je to již proto, že nikdo ze souboru nemá za sebou profesionální průpravu a de facto všichni z herců/akrobatů se museli učit naprosto od začátku a to je jedině tvrdým každodenním tréninkem. - Velkou roli v tom hraje principál La Putyka, jenž je i autorem koncepce a choreografie všech dosavadních představení, původem „čistokrevný“ herec Rostislav Novák, kterému se krom zmíněné profesionality daří i to, aby La Putyka měla kontakt i přesah do zahraničí.