„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Pěna dní

Pěna dní

Pěna dní

Podobně jako La Fabrika není jen divadelní scéna, ale multikulturní prostor mnoha uměleckých forem, není ani Pěna dní běžným divadelním představením, ale kombinuje v sobě prvky mnoha dalších žánrů tak, že blíže než k běžné divadelní inscenaci má charakter multimediální revue. - Ostatně i sám autor původního literárního námětu Boris Vian se více než za literáta, považoval za jazzového hudebníka či patafyzika a literaturu bral zejména jako zdroj své obživy. - Inscenace tak díky minimalistické scéně, jíž tvoří jen elipsovitě napjaté plátno, na které jsou promítány vizuální obrazy dokreslující aktuální téma hry, důrazem na hudební podkreslení, extravagantní kostýmy i neherecký projev pětice herců spíše připomínala představení sesterského Cirku La Putyka.
Pěna dní

Pěna dní

Pěna dní je vedle novely Naplivu na vaše hroby Vianovo nejznámější a čtenářsky nejpřístupnější dílo. Avšak pro Vianův příklon k patafyzice, jež kombinuje dada a surrealistické prvky, není nikterak jednoduché jej bez ztráty původního ironií pokresleného humoru převést i do dramatického útvaru. - V českých zemích je to však u díla Pěna dní již třetí inscenace - ta první byla zinscenována v roce 1989 v Olomouci, v roce 1994 byla dokonce uvedena jako muzikál a konečně v roce 2012 se dramatizace ujal režisér Jiří Havelka, jenž přes velmi obsáhlé škrty v původním textu dokázal zachovat původní smysl, podtext ale i Vianův hraniční humor.
Pěna dní

Pěna dní

Původní Vianův text se soustředí na dvojici mileneckých párů - Chloé s Colinem a Alise s Chickem, jež v představení hrají sedmnáctiletí studenti herecké konzervatoře - Adam Mišík, Sáru Sandeva, Jan Komínek a Anna Kadeřávková. Sázkou na mladí a hereckou nezkušenost této mladé čtveřice se tak Havelka elegantně vyvaroval patosu, kdy jistá strnulost herců působí velmi přirozeným dojmem. Jako nosnou osobnost inscenace však Havelka angažoval takřka o generaci staršího zkušeného matadora Pavla Lišku, jenž v několika navenek vedlejších rolích celé představení vedl, dával mu tempo i humor. Ostatně Havelka a Liška se velmi dobře znají například z divadla Na zábradlí, kde uvedli velmi podobnou bláznivě laděnou komedii Ubu se baví. Sám Havelka pak tento svůj charakteristický typ autorsky pojaté režie úspěšně uvedl mimo jiné v Dejvickém divadle - konkrétně v inscenaci Černá díra - či ve Studiu Ypsilon.
Pěna dní
Námět: Boris Vian
Režie: Jiří Havelka
Scéna: Dáda Němeček
Kostýmy: HaThanh Nguyen
Dramaturgie: Zdeněk Janáček
Hrají:
Pavel Liška, Adam Mišík, Sára Sandeva, Jan Komínek, Anna Kadeřávková
28. listopadu 2012, La Fabrika v Praze.

Pavučina:

  1. Pěna dní - anotace.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )