„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Viktor Polesný: Milenci a vrazi

Milenci a vrazi

Milenci a vrazi

Porovnáme-li kvality snímku Milenci a vrazi v čistě kontextu své cílové divácké kategorie, tedy diváky střední a vyšší generace odchované televizními seriály, můžeme směle prohlásit, že Milenci a vrazi jsou nejpodařenějším filmem posledních mnoha let, a ani takové „trháky“ typu Román pro ženy či Duše jako kaviár nemohou tomuto dílu konkurovat.
Ovšem oprostíme-li se od této nejlacinější kategorie, či nejsme-li večer co večer kojeni blikající obrazovkou, spatříme snímek, jenž svou podstatou, způsobem uchopení i kvalitami dokonale zapadne mezi sobě rovné z kategorie televizní zábavy, jež je natočena tak, aby dokonale zabila čas i nudu, s čemuž ostatně režisér a autor scénáře Viktor Polesný má jako doposud čistě televizní tvůrce výborné předpoklady. Ale asi jen minorita čtenářů a znalců Vladimíra Párala, v jehož biografii zaujímají Milenci a vrazi jednu z kvalitativně nejvyšších příček, bude schopno shlédnout Polesného počin s jedním okem suchým, zvlášť, když poté, co zprznil původně dokonale propracovaný Páralův příběh s výstižnými charakteristikami postav i prostředí do podoby torza, jenž jen dává znát, čím by Milenci a vrazi mohli být, nebýt Polesného ambicí vysoce překračujících vlastní schopnosti, proň Viktor Polesný na přes příští rok, tj. 2007 uchystal další nemilé překvapení v podobě zfilmování další Páralovy slavné předlohy - Profesionální žena.
Milenci a vrazi

Milenci a vrazi

Jedinou kvalitou Milenců a vrahů, pro kterou má smysl tento film shlédnout, je zmíněný slabý odlesk původní literární předlohy, díky kterému lze scénář označit za jeho nejsilnější filmovou stránku. Ostatní složky v čele s kamerou Josefa Špeldy, který se nevyvaroval ani těch nejzákladnějších školáckých chyb, kdy do záběru vrhá vlastní stín, přes zmíněnou režii, nenápadité a nedotažené kostýmy a rekvizity z kategorie nejlacinějších telenovel, až po herecké výkony, ve kterých sice Ondřej Vetchý a Jiří Langmajer odevzdávají svůj běžný standart, avšak oba nejsou schopni zahrát cokoliv jiného, než v desítkách svých předešlých rolí, jejichž chabé herectví ostatně doplňují i další zprofanované tváře, Zuzana Norisová, Zlata Adamovská a Veronika Žilková, kde zvlášť poslední zmíněná Žilková dává znát, že herecký um, se kterým zazářila například ve snímku Eliška má ráda divočinu, je ztracen v nenávratnu.
Milenci a vrazi

Milenci a vrazi

Tedy, jak přispěním režiséra Polesného, tak herců v čele s Vetchým, Langmajerem a Norisovou nezbylo z původního příběhu s mnohovrstevnatým psychologickým pozadím nic, jen chabá zábava pro zabitý večer, což bohužel bylo cílem i účelem svého vzniku.
Milenci a vrazi (ČR, 2004, 108 min.)
Námět: Vladimír Páral
Režie: Viktor Polesný
Scénář: Viktor Polesný a Petr Poledňák
Kamera: Josef Špelda
Hudba: Karel Svoboda
Hrají:
Ondřej Vetchý (Julda Serafín), Jiří Langmajer (Borek Trojan), Zlata Adamovská (Zita Gráfová), Tereza Duchková (Evka), Marko Igonda (Alex Serafín), Danica Jurčová (Broňa Berková), Kristina Kloubková (Madda Serafinová), Zuzana Norisová (Jana Rybářová), Jakub Prachař (Roman Gráf), Marek Taclík (Bogan Tušl), Jan Vlasák (ředitel Gráf), Veronika Žilková (Dáša Zibrtová)

Pavučina:

  1. Milenci a vrazi oficiálně
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.6 (5 hlasů)