V noci jsem snil, že jsem motýlem

Jdeme-li se v noci projít na ulici a proti nám běží nějaký muž již zdaleka viditelný – neboť ulice před námi stoupá a je úplněk –, nechytáme ho, ani když je slabý a otrhaný, ani když běží někdo za ním a křičí, ale necháme ho běžet dál.

Neboť je noc a my nemůžeme za to, že ulice v úplňku před námi stoupá, a kromě toho, možná že se ti dva honí pro zábavu,

Často, když vidím šaty s bohatými záhyby, nabíráním a třásněmi, jak pěkně přiléhají na pěkná těla, pomyslím si, že dlouho takhle nevydrží, že se pomačkají, nikdy se už neuhladí, sedne na ně prach, do ozdob se zažere a nepůjde již odstranit, a nikdo že ze sebe nebude chtít udělat takového směšného ubožáka, aby si den co den ráno oblékal a večer svlékal tytéž drahocenné šaty.