19. Květen 2008
v šestnácti letech
za krize
chodíval jsem domů opilý
a všechny mé svršky -
trenýrky, košile, ponožky -
kufr a stránky povídek
bývaly rozházené na
trávníku před domem a po
ulici.
Květen 2008
19. Květen 2008
sýrovitý nohy
duše tvaru konvice
ruce, které nenávidí kulečníková tága
oči jako spínátka
mám radši červené víno
nudím se v letadle
jsem ukázněný při zemětřesení
a ospalý na pohřbech
19. Květen 2008
v zimě mi po stropě plují
mý oči velikosti pouličních lamp
mám čtyři nohy jako myš ale
peru si svý prádlo - jsem zarostlý
mám kocovinu stojí mi a nemám právníka.
můj obličej připomíná hadr na podlahu. zpívám
19. Květen 2008
to bylo ve Filadelfii a barman řek,
co to bude? a já řek, jedno točený, Jime,
potřebuju si spravit nervy, jdu
se poohlídnout po práci. ty, povídá,
po práci?
jo, Jime, viděl jsem něco v novinách,
berou i nevyučený.
a on na to, kruci, přece nechceš makat,
a já řek, kruci, to ne, ale potřebuju prachy,
a dopil jsem pivo
a sed jsem na autobus a sledoval čísla domů
19. Květen 2008
někteří lidé jsou mladí a nic
víc a
někteří lidé jsou staří a nic
víc
a někteří lidé jsou něco mezi
prostě něco mezi.
a kdyby se mouchy hodily do
gala
19. Květen 2008
bílí básníci klepou obvykle brzo po ránu
a klepou a zvoní
buší a vyzvánějí
i když rolety jsou ještě dole;
konečně s kocovinou vstanu
počítám, že takováhle tvrdošíjnost
určitě znamená štěstí, terno v té či oné
podobě - ženské nebo peněžní...
19. Květen 2008
je mu 17.
mami, povídal tuhle, jak mám rozbít
vajíčko?
hele, řekla mi jeho matka, nemusíš
tady sedět a takhle koukat.
ale, mami, řekl, roztek se mi žloutek.
nemůžu jíst rozteklej žloutek.
19. Květen 2008
kosti mého strýce
se proháněly na motorce po Arkádii
a znásilnily hospodyňku
v garáži
ověšené hráběma a hadicema
kosti mého strýce
po sobě zanechaly:
19. Květen 2008
kdysi jsem odšroubovával spodní kryt
telefonu a vycpával ho hadry
a když někdo klepal
neotvíral jsem a když byli neodbytní
spustil jsem na ně tak sprostě
že rychle mizeli.
19. Květen 2008
piju německý pivo
a snažím se zplodit
nesmrtelnou báseň v
5 hodin odpoledne.
ale, sám jsem přece říkal
studentům, že hlavní
je o nic se nesnažit.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 17
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- 25
- …
- následující ›
- poslední »
