„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Autíčko

Ale stávalo se mi též při těch mých jízdách Prahou, že se vedle mého okna tramvaje zastavilo nákladní auto a já jsem viděl těsně u svých očí zbědované a zoufalé oči ubohých krav, jejich šíje byly pevně staženy řetězy k podlaze, ale ony zvedaly svoje hlavy a oči a prosily lidské oči o pomoc, stávalo se mi, že jsem na křižovatkách takhle se díval za den na desítky takových nákladů vezoucích na jatka zoufalé a smutné kravské oči, kterými jsem byl navrácen k očím mých koček, které jsem zabil, nevím proč, ale musel zabít. A tady jsem pochopil, proč umělci milují utrpení, tady v těch hromadných prostředcích mi došlo, proč se básníci a malíři opíjejí do němoty, protože potřebují utrpení, aby líp viděli, aby když dosáhli dna svého pádu, aby uzřeli to, co nevidí ti druzí, co dosahuje samotné podstaty člověka a světa kolem něj.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.7 (9 hlasů)