„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1870

Das Vermächtnis Kains, Teil 1.: Die Liebe - Venus im Pelz, 1870

Leopold von Sacher-Masoch: Venuše v kožichu

Leopold von Sacher-Masoch: Venuše v kožichu

Když Leopold von Sacher-Masoch v roce 1870 vydal spis Láska, který měl tvořit první část plánovaného šestidílného cyklu Kainovo dědictví, vzbudil velmi příznivý ohlas jak u čtenářů tak u soudobých recenzentů a Sacher-Masoch se konečně etabloval jako úspěšný spisovatel. A byť byla součástí románu i novela Venuše v kožichu, která je dnes považována na bibli sexuální deviace masochismu, nevzbudilo to žádné pohoršení ani ze strany soudobých velmi konzervativních čtenářů, natož pak reakci jinak velmi přísné rakousko-uherské cenzury. - To, že německý psychiatr Richard von Krafft-Ebing ve svém spisu z roku 1886 Psychopathia Sexualis označil Venuši v kožichu jako typické dílo typu sexuální deviace, kterou po autoru novely nazval masochismus, se sice zasloužilo o nesmrtelnost této novely i samotného autora, současně to však Sacher-Masocha vyřadilo ze všech veřejných knihoven, ale i dějin literatury.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Věčný manžel

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Věčný manžel

Вечный муж, 1870

Chtělo by se říci, že v tématu klamaného manžela, jenž po celá léta bezmezně miloval a věřil v lásku své ženy, zatímco ona jej bezostyšně podváděla s tím, jehož si nanejvýš vážil a honosil se jeho přátelstvím, bylo již napsáno vše a krom hry žárlivosti a msty ani nemůže být napsáno cokoliv nového. Dostojevského genialita však i z tohoto vyčpělého námětu vytesala psychologické drama, pro které lze hledal paralely právě zas jen v Dostojevském.