„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Romány

Записки из подполья, 1864

Dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského můžeme rozdělit na dvě historické etapy - etapu první, jejíž převládající sociální tématiku předznamenal obrovský úspěch Dostojevského prvotiny Chudí lidé z let 1844-45 a etapu psychologickou, v Dostojevského odkazu vrcholnou, jež následovala po sepsání poměrně krátké, ba mezi čtenáři poměrně neznámé, novely Zápisky z podzemí z roku 1864.
Kategorie
04. Březen 2008

První kapitola

BYLO UŽ POZDĚ VEČER, když K. dorazil na místo. Vesnice ležela pod hlubokým sněhem. Zámecké návrší nebylo vidět, obklopovala je mlha a tma, ani nepatrný záblesk světla nepřipomínal velký zámek. Dlouho stál K.
Kategorie
04. Březen 2008

Kapitola první

Zatčení

Rozmluva s paní Grubachovou

Pak slečna Bürstnerová

Patrně učinil někdo na Josefa K. křivé udání, neboť aniž se dopustil něčeho zlého, byl jednou ráno zatčen. Kuchařka paní Grubachové, jeho bytné, která mu každý den ráno kolem osmé přinesla snídani, tentokrát nepřišla. To se ještě nikdy nestalo.
Kategorie
04. Březen 2008

(I.) Topič

Když šestnáctiletý Karel Rossmann, který byl chudáky rodiči poslán do Ameriky, poněvadž ho svedla služebná a měla s ním dítě, na lodi zpomalující už jízdu vplouval do newyorského přístavu, spatřil, jako by sochu Svobody, kterou už dlouho pozoroval, najednou prudčeji ozářilo slunce.
Kategorie
04. Březen 2008