„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1864

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Neobyčejné příběhy

Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Neobyčejné příběhy

Крокодил (Необыкновенное событие или пассаж в пассаже), 1864

Dostojevského jméno je sice spojováno se zcela odlišným literárním žánrem, ale značná část jeho díla je poměrně významně prostoupena i satirou. Jednoznačně nejzdařilejším kusem z této sžíravě humoristicko-kritické laděné a v kontextu čtenářského odkazu i opomíjené části Dostojevského díla je sice novela Strýčkův sen z roku 1858, nicméně za poměrně zdařilou, byť ji nelze nikterak srovnávat s kvalitami jeho velkých románů, lze prohlásit i povídku z roku 1864 Krokodýl.

Записки из подполья, 1864

Dílo Fjodora Michajloviče Dostojevského můžeme rozdělit na dvě historické etapy - etapu první, jejíž převládající sociální tématiku předznamenal obrovský úspěch Dostojevského prvotiny Chudí lidé z let 1844-45 a etapu psychologickou, v Dostojevského odkazu vrcholnou, jež následovala po sepsání poměrně krátké, ba mezi čtenáři poměrně neznámé, novely Zápisky z podzemí z roku 1864.