„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Bertolt Brecht: Třígrošový román

Bertolt Brecht: Třígrošový román

Bertolt Brecht: Třígrošový román

Dreigroschenroman, 1934

Při vyslovení jména německého dramatika Bertolda Brechta se asi každému ihned asociují jeho dvě vůbec nejslavnější dramata - Třígrošová opera (1928) a Matka Kuráž a její děti (1939) tak, že i kdyby právě jen pro tyto dvě divadelní hry, respektive operetní libreto a hru, můžeme Brechta prohlásit za jednoho z významnějších dramatiků 1. poloviny 20. století a nic na tom nemůže změnit jako jeho celoživotní příklon k marxismu, a později i komunismu, kdy se od začátku 50. let přiklonil k „uměleckému“směru socialistického realismu, pro který byl, jak asi není nutné zdůrazňovat, nejvýznamnějším představitelem.
Původní předloha Třígrošové opery je satirická anti-opera Johna Gaye z roku 1728, která parodovala jak styl italské opery, kdy namísto vznešených a až patetických témat, v opeře vystupují postavy žebráků a lidí z ulice, tak soudobé anglické poměry se všudepřítomnou korupcí a trefuje se tak do politiků, chudoby ale i jednooké spravedlnosti. Bertold Brecht námět posunul do reálií na přelomu 19. a 20. století s podtextem sociální kritiky, která vycházela z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse. Hudební složka díla se pak posunula od opery k jazzu a ústřední písně se staly i standardem několika největších světových jazzmanů. Píseň Balada Mackieho Messera měli ve svém repertoáru například Louis Armstrong, Ella Fitzgerald a Frank Sinatra. Píseň Pirát Jenny je pak známá v interpretaci Niny Simone. Jen do roku 1933, kdy Brecht muset opustit Německo, zaznamenala opereta více než 10.000 inscenací v 18 jazycích.
Šest roků po premiéře Třígrošové opery Brecht rozšířil a přepsal původní libreto do podoby románu s příznačným názvem Třígrošový román, kdy původní zápletku boje mezi dvěma zločinci, vrahem, lupičem a majitelem sítě obchodů s kradeným zbožím Mackie Messerem alias Macheathem či „Nožem“ a vůdcem žebráků Jonathanem Peachumem, rozšířil o zápletku s prodejem vyřazených lodí britskému námořnictvu a především pak o přesah původních zločinů z ulice směrem k bankám. Zde cituji i dnes žhavě aktuální poznání Mackieho Messera: „Jste drobný řemeslník, tím je řešeno vše. To je stav upadající, to mi popírat nebudete. Co je paklíč proti akcii? Co je vloupání se do banky proti založení banky? Co je, milý Groochi, zavraždění nějakého člověka proti umístění nějakého člověka? ... Dnes se používá metod pokojnějších. Hrubé násilí dohrálo svou úlohu. Dnes se už, jak jsem řekl, neposílá vrah, když je možné poslat exekutora. Musíme budovat, nikoliv bořit, to znamená, že musíme při budování trhnout pro sebe.“

Použitá literatura:

  1. Bertolt Brecht, Třígrošový román, Melantrich: Praha, 1951.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4 (5 hlasů)