„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Boris Vian: Flanďákova koupel

Boris Vian: Flanďákova koupel

Boris Vian: Flanďákova koupel

Le Ratichon baigneur), 1946–52 / Le Loup-garou, 1945–52

Nejstručnějším a současně i nejvýstižnějším způsobem jak neznalému čtenáři přiblížit život a dílo Borise Viana je prostřednictvím jeho nejslavnějšího a současně nejkontroverznějšího románu Naplivu na vaše hroby - dílko Vian sepsal během 15 dnů v roce 1947 s tím, že se jedná o francouzský překlad zesnulého amerického spisovatele Vernona Sullivana. Tato parodie na detektivní román s rasistickým černým humorem Vianovi okamžitě přinesla obrovskou popularitu, peníze a zejména soudní proces, ve kterém byl Vian odsouzen za nemravnost k 15 dnům vězení (, aby byl poté zase osvobozen po přiznání pravé identity autora, potažmo skutečného podtextu svého díla).
Tak či onak, Naplivu na vaše hroby, potažmo další tři dílka napsaná pod Sullivanovým pseudonymem Vianovi přinesla finanční nezávislost tak, že se mohl nejen vzdát místa úředníka v Živnostenské komoře papírenského průmyslu (úřad paroduje již ve své prvotině z roku 1943 Motolice a plankton), ale i dráhy „překladatele“ Sullivanových románů, a stát se na plný úvazek jazzmanem a členem Collegia Pataphysicum bojujícím proti lidské hlouposti.
Naplivu na vaše hroby se však krom úspěchu, ve zcela „patafyzických“ intencích, zasloužilo i o Vianův předčasný skon v devětatřiceti letech, kdy ráno 23. června 1959 při promítání pracovní verze filmu na motivy tohoto románu nejprve pronesl nekrolog „Tihle chlapi maj jako bejt Amíci? Do prdele!“ a skonal na zástavu srdce.
A jak bylo naznačeno, Vian sám sebe v prvé řadě pokládal za jazzmana a patafyzika tak, že další publikování svého díla omezil na tři „překlady“ Vernona Sullivana a sbírku povídek Mravenci. Hlavní část jeho literárního díla tak vychází až posmrtně, často se zpožděním několika desetiletí, jež je dáno ne příliš snadno pochopitelným humorem Viana ze strany široké čtenářské obce.
Povídkové sbírky Flanďákova koupel (Le Ratichon baigneur) z let 1946-52 a Vlkodlak (Le Loup-garou) pravděpodobně z období 1945–53, jež jsou obsaženy ve vydání Levných knih z roku 2002 byly poprvé publikovány v roce 1981 (Flanďákova koupel), respektive roku 1970 (Vlkodlak).

Použitá literatura:

  1. Boris Vian, Flanďákova koupel, Levné knihy KMa: Praha, 2002.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 3 (4 hlasy)