V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Domů

1946

Kategorie
07. Květen 2011
Boris Vian: Naplivu na vaše hroby

Boris Vian: Naplivu na vaše hroby

J'irai cracher sur vos tombes, 1946

V roce 1946 požádal Jean d'Halluin, majitel začínajícího pařížského nakladatelství Les éditions du Scorpion, které se nacházelo těsně před krachem, Borise Viana, který byl již v té době v uměleckých kruzích znám jako vyhlášený recesista, zda by proň dokázal napsat titul podobný erotickému Obratníku Raka Henryho Millera. Boris Vian odvětil, "No dobře, dej mi na to čtrnáct dnů". (V originále: « Ecoute, Boris… Est-ce que tu pourrais me faire un bouquin qui plaise autant que Tropique du cancer de Henry Miller ? » « Bon, ben tu me laisses quinze jours et je te ponds un truc »).
Kategorie
15. Červenec 2009
Boris Vian: Flanďákova koupel

Boris Vian: Flanďákova koupel

Le Ratichon baigneur), 1946–52 / Le Loup-garou, 1945–52

Nejstručnějším a současně i nejvýstižnějším způsobem jak neznalému čtenáři přiblížit život a dílo Borise Viana je prostřednictvím jeho nejslavnějšího a současně nejkontroverznějšího románu Naplivu na vaše hroby - dílko Vian sepsal během 15 dnů v roce 1947 s tím, že se jedná o francouzský překlad zesnulého amerického spisovatele Vernona Sullivana. Tato parodie na detektivní román s rasistickým černým humorem Vianovi okamžitě přinesla obrovskou popularitu, peníze a zejména soudní proces, ve kterém byl Vian odsouzen za nemravnost k 15 dnům vězení (, aby byl poté zase osvobozen po přiznání pravé identity autora, potažmo skutečného podtextu svého díla).
Kategorie
02. Květen 2008
V roce 1921 jsem strávil několik týdnů v Hôpital X patnáctého pařížského obvodu. Úředníci mě podrobili obvyklému výslechu u přijímací přepážky. Asi dvacet minut jsem byl nucen zodpovídat nejrůznější dotazy, než mi vůbec dovolili vstoupit dovnitř. Jestli jste někdy vyplňovali formuláře v románsky mluvících zemích, víte asi, jaký druh otázek mám na mysli. Už několik dní jsem nebyl s to převádět Réaumury na stupně Fahrenheita, pamatuji se jen, že jsem měl teplotu kolem 103 (39,5 °C), a než bylo interview u konce, sotva jsem se držel na nohou. Za mnou čekal hlouček pacientů, až přijdou na řadu, nesli si šatstvo v ranečcích z barevných šátků.

Autoři a zúčastnění

Náhodně vybrané obrázky

Podobizna básníka Stephana MallarméaZkazky barbarůMilenci v kadeřích
Tomáš Odaha © 1999-2022

Syndikovat obsah:

Syndikovat obsah