V noci jsem snil, že jsem motýlem

V povídce Vlkodlak si francouzský patafyzik, novinář, hudební skladatel, dramatik, herec, malíř, hudebník, kritik, překladatel, scenárista a v poslední řadě i spisovatel, Boris Vian, pohrál s tradiční mytologickou postavou vlkodlaka, kdy však hlavním hrdinou není člověk, který by se v noci, případně při úplňku, proměňoval ve vlka, ale je jím černý vlk s červenýma očima jménem Denis, jenž jedné úplňkové půlnoci, právě když se potuloval po lese hledaje svou oblíbenou potravu, tj. trávu a modré hyacinty, jež příležitostně prokládal houbami, vyrušil „Siamského mága, jehož skutečné jméno znělo Etienne Pample, a drobnou Lisette Cachounovou, tmavovlasou servírku z restaurace Groneil, přilákanou sem Mágem pod podvodnou záminkou, [jež] právě zkoušela zbrusu nový podvazkový pás zn. Obsese […], který stál Siamského mága šest hodin zoufalého úsilí.“ A byť se Denis za vyrušení okamžitě omluví a odkluše, zlý mág jej kousne do ramene. Jak se druhého dne ukázalo, zlý mág byl vlkodlak a z Denise se stal člověk.

Tolik úvodní zápletka, kterou Vian svým osobitým sarkastickým humorem, rozvinul do popisu Denisovy krátké existence v lidském těle, kterou využil k tomu, aby si chytl autostop, nechal se zavést do Paříže, ubytoval se v luxusním hotelu a seznámil se s „pannou, která, mezi námi, ztrácela věnec každou chvíli“, hodil slovo s jejími kuplíři, a na poslední chvíli, než se opět proměnil ve vlka, utekl policajtovi, který jej chtěl zastavil i s jeho bicyklem bez světla.

„Kluše zatím k svému doupěti, tázal se Denis sám sebe, jaký podivný běs jej zachvátil po jeho proměně v člověka. On, tak jemný, klidný, viděl své šlechetné zásady a vrozenou vlídnost přicházet vniveč. Pomstychtivý vztek, jehož následkem byl masakr tří kuplířů Máří Magdalény (z nichž jeden, budiž řečeno na obranu poctivých pasáků, byl veden na výplatní listině mravnostního oddělení Prefektury), mu nyní připadal neskutečný - a fascinující zároveň.“

Třináct povídek včetně ústředního Vlkodlaka Vian pravděpodobně napsal někdy mezi roky 1945 až 1953, ale poprvé byly publikovány až v roce 1972. V českém překladu byl kompletní povídkový soubor Vlkodlak poprvé otištěn v roce 1999 a k dnešnímu dni vyšlo již ve třetím vydání. - To dosvědčuje mimořádnou oblíbenost Viana u českých čtenářů, ke kterému se jeho dílo dostalo až s půlstoletým zpožděním a to v polovině 90. let (s výjimkou překladů dvou novel Červená tráva a Srdcerváč roku 1971).