„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Evan Hunter: Spousta malých darebáků

Evan Hunter: Spousta malých darebáků

Evan Hunter: Spousta malých darebáků

Every Little Crook And Nanny, 1972

Synonymem „mafiánské“ literatury, který tento žánr současně objevil, završil ale i svou kvalitou zcela uzavřel pro další interpretace, je román Maria Puza z roku 1969, Kmotr.
Jméno Eda McBaina můžeme pro změnu položit za synonym té kvalitnější části z žánru oddechové detektivní literatury. Je tedy pozoruhodné, že si Evan Hunter neboli Ed McBain, Hunt Collins, Ezra Hannon, Richard Marsten, John Abbot či Curt Cannon použil v díle Spousta malých darebáků právě pseudonym Evan Hunter, které používal pro tu hodnotnější část svého rozsáhlého díla. - Pro vysvětlení, Evan Hunter, neboli rodným jménem Salvatore Lombino, umělec devatero řemesel, který se před famózním úspěchem svého románu z roku 1954 Džungle před tabulí snažil prorazit jako malíř či jazzový pianista, si své literární dílo rozdělil do hned několika kvalitativně odstupňovaných kategorií, kde zatímco tu nejvyšší psal pod jménem Evan Hunter, potom ty méně zdařilejší díla, ve kterých si ukájel svůj zcela nezvladatelný syndrom psavce (psal ve zcela neuvěřitelném tempu 5-6 románů za rok, což by mu mohli závidět i takové pismácké veličiny typu Alexander Dumas či Honoré de Balsac), publikoval pod dalšími pseudonymy à la Ed McBain.
Literární parodie Spousta malých darebáků z roku 1972 do značné míry těží z o tři roky staršího Kmotra, kdy však Hunter parafrázoval mafii jako společenství těch neschopných a ještě neschopnějších. Román jako takový tak lze položit jako produkt Hunterova tvůrčího přetlaku, o to pozoruhodnější je však volba pseudonymu, pod kterým byla tato zločinecká parodie zveřejněna, kdy i McBainův takřka nekonečný (čítá na 50 dílů) literární seriál z 87. revíru, má mnohem čtivější a nápaditější obsah.
  1. Evan Hunter, Spousta malých darebáků, Naše vojsko: Praha, 1985.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (2 hlasy)