09. Leden 2009
The Godfather, 1969
Kmotra Maria Puza si snad vedle Hlavy XXII Josepha Hellera troufám označit jako nejzákladnější dílo moderní anglosaské literatury, které ač nemaje přímých literárních následovníků, do značné míry přerostlo hranice literární fikce a stalo se zcela běžnou součástí běžného hovorového slovníku ale i obecné vzdělanosti.
Nicméně přes to, že se Kmotr stal jedním z nejprodávanějších románů všech dob, potažmo jeho o tři roky mladší stejnojmenná filmová adaptace z roku 1972 jedním z divácky nejoceňovanějších snímků, tak, že fiktivní newyorkský klan Corleonových se de facto stal předobrazem nejen pro sicilskou odnož italské mafie, nelze Mario Puzovi nevytknout mnoho účelových zkratek, podbízení se čtenáři, ale i velmi zbrklé završení ústřední zápletky, jež celek do značné míry degraduje i dává příliš najevo znát, že jej po třech letech psaní hnala finanční nouze natolik, že byl nucen snížit kvalitativní laťku a psát až přespříliš zbrkle.
Ponecháme-li zcela stranou Puzovu inspiraci, tedy otázku nakolik je Kmotr reálným obrazem skutečného organizovaného zločinu - byť o pravdivosti dějové linie či alespoň jeho alegorie mnoho z čtenářů nepochybuje, nelze si nepovšimnout faktu, že Puzo jednak problematiku mafie do značné míry nejen objevil, ale současně ji i vytvořil, kdy se dnes Puzovo původně literární názvosloví kmotr, potažmo, don či italsky il padrino stalo zcela samozřejmou součástí našich představ o organizaci mafie tak, že Kmotr dalece překonal svou předlohu v mediálně nejznámějším a nejlegendárnějším Al Caponovi.
Puzo se na úspěch svého Kmotra snažil navázat dalšími romány z mafiánského prostředí - Sicilián, Omerta, Poslední kmotr, nicméně na někdejší úspěch již zdaleka nenavázal. Ba, svým způsobem se stal známějším jako spoluautor filmového scénáře k filmům Superman I a II, ale i dalším.
Použitá literatura:
- Mario Puzo, Kmotr, Euromedia Group: Praha, 2005.