V noci jsem snil, že jsem motýlem

Gabriela Preissová v krátkém rozmezí let 1889 a 1890 zazářila jako jasný plamen, aby vzápětí upadla do tvůrčí krize a bezmála i naprostého zapomenutí. - Její dramatizace vlastní povídky Gazdina roba nejprve zaznamenala obrovský ohlas, který se však následně po uvedení dalšího, ještě dramaticky silnějšího díla, Její pastorkyňa změnil v kritické odsudky. Poté Preissová zcela opustila realistický žánr a dnes je známa právě jen prostřednictvím těchto dvou svých prvotin.

Ačkoliv Preissová většinu svého života strávila v Praze a s prostředím Moravského Slovácka se setkala jen ve dvou životních intermezzech v Hodoníně, Gazdina roba a Její pastorkyňa de facto definovaly vnímání nejen Slovácka ale i reálií soudobého venkova.

Povídku Gazdina roba Preissová poprvé publikovala v I. čísle časopisu Osvěta z 3. ledna roku 1889, která natolik zaujala ředitele Národního divadla Františka Šuberta (u kterého shodou okolností krátce předtím neúspěšně horovala za uvedení svého dramatu Ideál z roku 1888), že autorku přesvědčil, aby svou povídku přepracovala do podoby divadelního dramatu.

Mírně upravená hra, jež se od své původní povídkové formy liší jen ve své závěru, kdy v divadelním podání hlavní postava, Eva, neskočí do Dunaje, ale vrátí se ke svému manželovi, pak byla téhož roku uvedena s velkých úspěchem na půdě Národního divadla. A je dodnes jedním z nejudávanějších a nejvíce interpretovaných českých dramat. - Z těch nejznámějších zmiňuji operní verzi Josefa Bohuslava Foerstera, kterou pod názvem Eva poprvé uvedlo brněnské Národní divadlo 18. listopadu 1890.