V noci jsem snil, že jsem motýlem

Souhrnné vydání díla Grahama Greena by čítalo více než 50 svazků. Greenova tvorba pak během půlstoletí jeho aktivní umělecké kariéry významně ovlivnila vývoj celé světové literatury, ba svými tématy zasáhly snad všechny myslitelné aspekty, napříč většinou literárních žánrů. Nicméně již od jeho raných uměleckých počátků lze napříč i tak různorodou tvorbou nalézt několik typických Greenovských „archetypů“, jejichž prapůvod lze vystopovat již v jeho novele z roku 1935, Jsem Angličan.

Jistě, z hlediska jeho pozdějšího vyzrálého díla à la Jádro věci, Konec dobrodružství či Tichý Američan působí Jsem Angličan naivně začátečnickým dojmem. Pro literární teoretiky ale i zapřísáhlé Greenovy obdivovatele je však tato novela klíčová pro pochopení jeho dalšího myšlenkového vývoje.

Greene celý děj položil do rozmezí několika málo dnů ve švédském Stockholmu, kdy se mu výchozí inspirací stal švédský velkopodnikatel Ivan Kreuger, jenž po finančním skandálu spáchal v roce 1932 sebevraždu. Tento předobraz pro postavu světového průmyslového magnáta Krogha v knize plní roli pouhého katalyzátoru, jejímž jediným úkolem je vyplnit dějovou kulisu. Bohužel tato nepříliš psychologicky propracovaná, ba i nadbytečná postava, je v novele jediným, avšak současně i nejslabším místem.

Skutečně důležité postavy, na jejichž psychologické interakci je celá novela postavena, tj. anglických sourozencích Kate a Anthonym, potažmo parazitujícím bulvárním pisálkovi Mintym, jsou ale již plnohodnotně ztvárněné Greenovské postavy tak, jak je v nejrůznějších podobách a variacích známe napříč celým jeho pozdějším dílem.

Základní linií, jež by sama o sobě vydala na vydařený román, je vztah mezi Kate a Anthonym, které čtenář, pro jejich vzájemnou citovou blízkost, začne záhy podezřívat z incestní lásky.

Avšak to, co činí z novely Jsem Angličan mimořádně kvalitní dílo, je dokonale propracovaná postava Mintyho, jež v sobě snoubí omšelou bezvýraznost se snobstvím anglického šovinistického zkrachovance, kterého právě jen onen, nikým z vnějšku neopětovaný, pocit příslušníka nadřazeného národa, dělí od osobní propasti zcela zpackaného života.