„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Graham Greene: Tajný kurýr

Graham Greene: Tajný kurýr

Graham Greene: Tajný kurýr

The Confidential Agent, 1939

Novelu Tajný kurýr dle legendy Graham Greene sepsal v pouhých šesti týdnech s tím, že si vypomáhal vydatnými dávkami benzedrinu. Dílo bylo napsáno velmi rychlou jehlou, zápletka tajného kurýra, která má pro nejmenovanou zemi zmítanou v občanské válce zařídit dodávku uhlí, je dále doplněna v Greenově často opakovaným archetypem muže, staršího věku, který je z blíže neupřesněných důvodů postaven na okraj společnosti, což nijak nebrání tomu, aby se do něj nezamilovala mladá, krásná a atraktivní žena obvykle z vyšších společenských kruhů než muž samotný.
Není asi zapotřebí velkého důvtipu, abychom si za onu zemi dosadili Španělsko, muže, který je v novele jmenován jen jako "D", pak za vyslance španělské republiky. Poněkud nesmyslný nákup černého uhlí pak můžeme prohodit s nákupem zbraní - je všeobecně známo, že ačkoliv se na straně republikánské vlády zúčastnila silná interbrigáda jak ze Západní Evropy, tak z Ameriky, skutečnou pomoc španělské vládě poskytlo jen Mexiko a Sovětský Svaz. - Jako silný informační zdroj doporučuji si přečíst Hold Katalánsku George Orwella.
Novela je psána jako dobrodružná detektivka - aby byl zmařen cíl tajného kurýra, který se má ve všeobecně známý den i hodinu dostavit k britskému průmyslníkovi, se jej postupně pokusí uplatit, je zmlácen, těsně uniká vražedné kulce, je obviněn z krádeže ba dokonce i z vraždy. Nikdo mu nevěří, musí se skrývat jak před nájemnými vrahy, tak před policií a těsně před cílem své cesty - přímo v domě průmyslníka - je nakonec okraden o tajnou depeši a jeho výprava tak končí neúspěšně. Ačkoliv je znám jako čestný a neuplatitelný gentleman a vědec, nemůže se vrátit do rodné země, kde by byl zastřelen pro domnělou zradu, a současně ani nemůže zůstat v Anglii, kde je považován za zločince.
Novela nepatří mezi Greenova nejzdařilejší díla - sám Greene ji dokonce původně zamýšlel vydat pod pseudonymem, přesto si ale našla značné zástupy svých čtenářů, ba v roce 1945 byl námět adaptován do podoby filmu a to v hollywoodském provedení s lehce nadprůměrnými kvalitami.

Použitá literatura:

  1. Graham Greene, Tajný kurýr, Odeon: Praha, 1973.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 3 (1 hodnocení )