„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Graham Greene: Tichý Američan

Graham Greene: Tichý Američan

Graham Greene: Tichý Američan

The Quiet American, 1955

Román Tichý Američan z roku 1955 je suverénně nejznámější a společensky nejvýznamnější román Grahama Greenea. - Leitmotivem románu je sice boj dvou mužů, anglického cynického novináře Thomase Fowlera a naivně idealistického tajemníka kulturního atašé na americké ambasádě v Saigonu, o stejnou vietnamskou dívku, původně Fowlerovu milenku, skutečný příběh je však skryt v přesném popisu amerických neokoloniálních ambicích ve Francouzské Indočíně. - Román přirozeně vzbudil již krátce po svém vydání značný rozruch. Greene byl dokonce od amerického vydání v roce 1956 až do své smrti v roce 1991 permanentně monitorován americkými tajnými službami. - Tato veřejností tušená informace, kdy byl Greene, přes svou čtenářskou oblíbenost a to nejen na obou stranách Atlantiku ale prakticky po celém světě, americkými s vládní propagandou spojenými médii pranýřován, ne-li jako kryprokomunista, tak alespoň jako levičák, byla potvrzena v roce 2002, kdy si deník The Gurdian na základě amerického Zákona o svobodě informací, vyžádal Greeneův tajný spis.
Síla i věhlas románu pak jenom vzrostly po americkém fingovaném útoku na svou vlastní loď, torpédoborec USS Maddox, v roce 1964, který dal Američanům záminku oficiálně vstoupit do ozbrojeného konfliktu - neoficiálně však své strategické, vojenské i ekonomické zájmy Američané hájily již od počátku 50. let. - To, že útok byl pouze vymyšlený, americká strana oficiálně přiznala až v roce 2005. (Inspirace v podobně zinscenovaném útoku na rozhlasový vysílač, který dal v roce 1939 Německu záminku pro napadení Polska, asi není čistě náhodná.)
Sám Greene své dílo rozděloval na dvě oddělené části - na část zvanou „entertainment“ a na část s hlubinnými psychologickými a sociálními sondami - tato druhá, vážně pojatá část jeho díla, pak nezřídka vycházela z Greeenových vlastních životních zážitků, a to ať již agenta britské tajné služby MI6, zahraničního korespondenta či válečného dopisovatele. A Tichý Američan vznikl na základě jeho takřka čtyřleté mise válečného korespondenta z války ve Francouzské Indočině, kdy ve Vietnamu působil jako dopisovatel anglického The Times a francouzského Le Figaro a to mezi léty 1951 a 1954.
Ústřední zápletka spočívá v americké snaze o vytvoření „Třetí síly“, která by nebyla ani koloniální (Francie) ani komunistická (Sovětský Svaz), ale měla by formu diktatury zaobalené v demokratickém hávu tak, jak ji americká zahraniční politika s prodlouženou rukou v podobě CIA relativně donedávna uskutečňovala, či v mnoha zemích ještě dnes uskutečňuje, v zemích Střední a Jižní Ameriky - tedy kombinace s dodávkami poradců, zbraní a teroristických atentátů s případným vojenským výsadkem pod záminkou obrany demokracie. - Tuto ideu Greeneovi prozradil jeden anonymní americký pracovník CIA, jenž ve Vietnamu oficiálně působil v rámci charitativní organizace.
 
Motto asi padesátiletého britského novináře Thomase Fowlera je především se do ničeho nenamočit, ba vědomě vytlačovat jakýkoliv politický názor na právě probíhající konflikt. Své reportáže tedy psal tak, aby vždy bez problémů prošly francouzskou cenzurou a nedal tak koloniálním úřadům žádnou záminku pro zrušení svého novinářského víza. Většinu reportáží tak nechával psát svého indického pomocníka a drtivou většinu času tak věnoval jak své vietnamské milence Phuong a především pak značným dávkám opia.
Tento několikaletý poklidný život, kdy Fowlera odmítal nabídky svého domovského listu vrátit se do Anglie a převzít místo šéfredaktora zpravodajství, byl narušen po příchodu Aldena Pylea, naivního a nezkušeného agenta CIA, jenž pod hlavičkou tajemníka amerického kulturního atašé, ve Vietnamu organizoval dodávky zbraní „Třetí síle“. - Tuto ideu Pyle začal uskutečňovat na základě přečtení jediné teoretické knihy a krátkého pobytu ve Vietnamu.
Navíc se pak Pyle, jenž se samozvaně považoval za Fowlerova přítele, nijak netajil tím, že se hodlá oženit s Phuong, protože ji chce zachránit od nečestné role Fowlerovy milenky. - Fowler sám se s ní oženit nemohl, protože mu, podobně jako Greeneovi v jeho skutečném životě, odmítla dát jako katolická manželka svolení k rozvodu.
Ale svou nestrannost a až apatii k tomu, co se kolem děje, Fowler přehodnotí až poté, co je svědkem, ba přímým účastníkem, výbuchu nálože, původně určené pro francouzský vojenskou přehlídku, která však byla zrušena, a mezi oběťmi byli výhradně civilisté i malé děti.
Pro idealistického zachránce žen, Aldena Pylea, bylo několik desítek obětí prostě jen nezáživnou statistikou v rámci vyššího plánu a Fowler se nechá přemluvit komunistickou spojkou a pozve Pylea na večeři do smluvené restaurace. Cestou se mu však stala nehoda a je druhý den nalezen mrtev.

Použitá literatura:

  1. Graham Greene, Tichý Američan, Naše vojsko: Praha, 1959.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.8 (10 hlasů)