V noci jsem snil, že jsem motýlem

Isaac Bashevis Singer (jidiš: יצחק באַשעװיס זינגער) je vedle Šoloma Alejchema nejvýznamnějším spisovatel, který psal v archaickém jazyce východoevropských židů - v jidiš. Singer, dnes celosvětově proslulý jako nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1978, se však celoživotně více než jako spisovatel profiloval jako novinář, kdy drtivá většina jeho beletristického díla nejprve vycházela na pokračování v newyorském deníku kompletně psaném v jidiš, Jewish Daily Forward, a teprve s několikaletým zpožděním i knižně v anglickém jazyce.

A podobně tomu bylo i u nejslavnějšího Singerova díla Šoša, které vycházelo na pokračování v Jewish Daily Forward v roce 1974, a teprve v roce 1978 vyšlo v Singerově redakci i anglicky - právě rok anglického vydání, které je ostatně i mylně bráno za originální jazyk díla, je datováno i jako vznik samotného díla.

V každém případě anglické vydání Singerovi přineslo jak celosvětovou proslulost, tak i ocenění Nobelovou cenou. Současně se Šoša stala archetypem celého jeho díla, které je obvykle uvozováno tím, že se v něm snoubí příběh nešťastné lásky, podložené židovskou mytologií, šoa ale i častými sexuálními scénami.

Román Šoša lze prohlásit za autobiografický, kdy je sice samotný příběh vytvořen jen ve fantazii samotného Singera a nelze předpokládat, že by byl inspirován skutečnými postavami, ale autobiografické jsou v něm popisy neopakovatelné atmosféry židovského ghetta ve Varšavě v polovině 30. let. Podobně lze-li ztotožnit vypravěče Aarona Greidingera se samotným Singerem v době svého mládí, potom hlavní postava dívky Šošy je symbolem, který v sobě zahrnuje lásku i krásu všech varšavských žen, jejichž těla proletěla komínem v rámci šoa - holokaustu, dalším ústředním symbolem Singerovy tvorby.

Šoša je Aaronova dětská láska z období jeho sedmi let, která byla přerušena jak tím, že se Aaronova rodina přestěhovala do bytu o několik domů dále, tak především tím, že Aaron jakožto syn rabína měl zasvětit všech svůj čas studiu talmudu a tóry. Děj novely se však odehrává až o necelé dvě dekády později, kdy se Aaron vzdal svého náboženského poslání a stal se jak novinářem v židovských novinách, tak především děvkařem, kdy je jeho život rozdělen především mezi Doru, nadšenou komunistku a obdivovatelku Stalina, a Betty, nepříliš úspěšnou herečku, jež je však vydržována bohatým americkým milionářem, a pro kterou Aaron napíše hru.

Se Šošou se Aaron setkává náhodou, protože vlivem nemoci, nikdy nedospěla v ženu - jak fyzicky tak duševně, a její matka ji jakožto retardovanou schovává doma. Aaron v ní však nevidí mentálně zaostalou, ale její sny, kdy například nikdy nepochybovala o tom, že se Aaron jednou vrátí a ožení se s ní, jak si slíbili, když jim bylo sedm let, v něm probouzí doposud nepoznanou něžnou a platonickou lásku tak, že si se s ní skutečně ožení.

Aaron však podcení mystickou část Šošiiny osobnosti, která dokáže žít jen ve varšavském ghettu a poté co jej při útěku před nacismem opouští, umírá steskem.