„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1974

Isaac Bashevis Singer: Šoša

Isaac Bashevis Singer: Šoša

Shosha, 1974

Isaac Bashevis Singer (jidiš: יצחק באַשעװיס זינגער) je vedle Šoloma Alejchema nejvýznamnějším spisovatel, který psal v archaickém jazyce východoevropských židů - v jidiš. Singer, dnes celosvětově proslulý jako nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1978, se však celoživotně více než jako spisovatel profiloval jako novinář, kdy drtivá většina jeho beletristického díla nejprve vycházela na pokračování v newyorském deníku kompletně psaném v jidiš, Jewish Daily Forward, a teprve s několikaletým zpožděním i knižně v anglickém jazyce.
Dino Risi: Vůně ženy

Dino Risi: Vůně ženy

Vůně ženy, jež tvoří to nejlepší z toho, co následovalo po vrcholu, kterého italská kinematografie dosáhla v 50. a 60. letech, je založena na skvělé spolupráci režiséra Dina Risiho, kameramana Claudia Cirilloa a Vittoria Gassmana v hlavní roli kapitána Fausta tak, že ač je Vůně ženy co do koncepce natočena jako komedie, obsahuje nejen mnoho vážných témat, ale má i existenciální podtext.
19. Prosinec 2008
Kytice z tisíce a jedné noci

Kytice z tisíce a jedné noci

Ke jménu režisérské legendy Piera Paola Pasoliniho není asi nutné cokoliv dodávat (pro připomenutí Evangelium svatého Matouše, Saló aneb 120 dní Sodomy či Canterburské povídky), nicméně přes jeho nezpochybnitelnou genialitu i jeho vášnivý obdivovatel zaváhá, zda je v Pasoliniho možnostech zhostit se námětu takového kalibru, jakým bezesporu jsou peršanské Příběhy tisíce a jedné noci tak, aby na jedné straně nesklouzly po megalomanské filmové výpravě, pro niž se nedostává skutečným filmovým kvalitám a na straně druhé nebyla předloha degradována na pouhé pohádky pro děti, za které je ostatně všeobecně pokládána.