01. Prosinec 2013
1991
V novele Sus triumfans Ladislav Klíma rozvíjí své velmi oblíbené téma a to osvobození se od své původní podstaty, kterou můžeme nazvat jak osudem tak rigorózní svázaností zákony a společenskými pravidly, jež člověku brání dosáhnout své ničím a nikým nesvázané přirozenosti, kterou můžeme nazvat stavem Božství. Vlastní příběh Sus triumfans je však nutné brát s velkou nadsázkou jako ironii, ve které Klíma parafrázuje vlastní filozofické názory.
Hlavní hrdina Říman Vittorio Romano, povoláním úředník, jenž svou nespolečenským a málomluvným vystupováním skrýval to, že nenáviděl tzv. obyčejné lidi s jejich přetvářkou i chabými životními cíli, jež se takřka výhradně týkají hmotného statku. Příběh, který popisuje Vittoriovo osvobození se pak odehrává v průběhu tří dnů, od pátku do neděle.
V prvé části, jež se odehrává v pátek, Vittorio navštíví přeplněný hostinec, v němž je volná jediná židle a to u stolu místních štamgastů, kteří si říkají čtyři dobráci. - Po úvodním rozhovoru, ve kterém Vittorio dobráky urazí a odsoudí jako vzorek toho nejobyčejnějšího a nejtupějšího s čím se mohl setkat, přejdou dobráci přes témata jídla, pití a žen, na téma zvířat, kdy každý dobrák ostatní spolustolující obšťastní jedním veselým příběhem, při jehož vyprávění se ostatní tak prohýbají smíchy, až jim kanou slzy z očí: První veselý dobrák vypráví příběh, kdy společně s otcem chytili kunu, které vypíchali oči a slepá kuna potom běhala po místnosti, vrážela do stěn a dobrákův otec ji při tom ještě švihal bičem. Ve druhém příběhu uctivý dobrák vypráví příběh o svém psu, jenž měl tu špatnou vlastnost, že jak viděl svého pána, začal po něm vesele poskakovat. Jednou, když byl dobrák zrovna svátečně oblečen a pes jej zašpinil svými tlapami, zmlátil jej dobrák tak, že se několik dnů nemohl postavit na nohy. Ale sotva se pes otřepal, zase po svém pánovi vesele vyskočil tak, že se dobrák rozhodl dát svému psu za vyučenou. Ale pes jakoby něco tušil, a proto několik dnů jej proto dobrák musel lákat než se konečně dočkal. Psa poté nejprve pevně svázal až mu praskaly kosti, pálil jej rozžhaveným železem do čumáku, polil jej vařící vodou, zpřelámal mu nohy, vypíchal oči a poté psa hodil do sklepa, kde jej po předchozím důkladném výprasku konečně zabil. - Vittorio dobráky odsoudí a urazí, ale na obranu dobráků se postaví celá hospoda tak, že jen náhodou Vittorio unikne bez předchozího výprasku.
V druhé části, jež se odehrává v sobotu večer, Vittorio po předešlých důkladných přípravách, nahází na koleje, těsně před tím než tam má projet noční rychlík, kameny a klády, a poté, co je přistižen, zabije nožem náhodného tuláka.
V části třetí, jež se odehrává v jednom kupé rychlíku těsně před tím než se vykolejil a zabilo se v něm několik desítek lidí, je popisováno osm cestujících, kteří se ze začátku přetvařují jako dobrosrdeční ctihodní občané, ale v průběhu několika minut se při vzájemném rozhovoru ukáže, že všichni jsou tak velcí pokrytci, že nelze ani určit, kdo z nich je větší lhář. Zda mladá nevěrná manželka, svůdný mladík, stará žena a její dcera, jež jedou v příslibu dědictví na pohřeb bratra, starý ctihodný pán, jenž okradl i své děti, mydlář, který se rád vydává za tajného radu, generála ve výslužbě nebo prezidenta obchodní komory, či krejčovský pomocník, který se zase při cestách vlakem vydává za profesora, lékaře, soudce či inženýra.
V části poslední navštíví osvobozený Vittorio své kolegy úředníky v hostinci, kde je pro ostatní zcela nečekaně hovorný a zábavný. Druhý den si Vittorio vezme měsíční dovolenou, naučí se střílet i pěstovat své tělo a vyššího ducha tak, že jej po návratu do Říma nepoznávají, Vittorio poté navždy odejde z úřadu a stane se novinářem.
Použitá literatura:
- Ladislav Klíma, Z, Lege artis, Praha: 1997.