„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Ladislav Klíma: Melia

Ladislav Klíma: Melia

Ladislav Klíma: Melia

1991

Klímova novela Melia je tématicky příbuzná s novelou Sus triumfans s tím, že byť je v Sus triumfans hlavním hrdinou muž a to hlubokomyslný Vittorio Romano z Říma, a hlavní hrdinkou Melie je stejnojmenná nevzdělaná španělská vesničanka Melia, jedná se o de facto totožné postavy, jež se v nejrůznějších obměnách objevují napříč celým Klímovo prozaickým dílem. - Základními znaky jsou železná vůle k tomu, aby se osvobodili od pout každodenní všednosti, strach, který vyvolávají v obyčejných lidech výší svého ducha, pohrdají zákony i společenskými normami, jež člověka pouze svazují a zabraňují mu v tom, aby dosáhl stavu blízkého Božství. A tak jak Vittorio tak Melia jsou v běžném pohledu nejsprostšími vrahy, kteří si nijak neváží životů těch, jež nedosahují jejich duchovní výše.
Melia tak nejprve zabije svého manžela, poté i otce a dva bratry, „nemajíc pitomých předsudků vrhla se na prostituci [...] Tvář její byla dokonale krásná, tělo nanejvýš svůdné, ale přes to neměla štěstí... Mnohý mladý pán se k ní přidružil... Ale když šlehl jej pod svítilnou divý blesk jejích očí, když zavířila mu v sluch polnice jejího v morek prochvívajícího hlasu, hleděl se ztratit co nejdříve...“, dále zabila a rozpárala břicha dvěma statným řezníkům, kteří se vraceli z trhu, až konečně poznala sourozence Curcia a Oktavii, jež jí konečně byli hodni. - Melia poté ve finanční nouzi přepadne sedláka, který ji slabě postřelí a Melia je nucena utéci před sbíhajícím se davem. A ač přepadávala v přestrojení za muže, druhého dne ji přišel zatknout četník, kterého tak musela zabít nožem, a při útěku do hor pak zastřelit i několik dalších pronásledovatelů.
S Curciem a Oktavií se poté smluví na společném útěku do Afriky, ale jsou prozrazeni, obklíčeni mnohonásobnou přesilou a Melia odchází do tajemného údolí dívek, o kterém se jí v noci opakovaně zdálo.

Použitá literatura:

  1. Ladislav Klíma, Z, Lege artis, Praha: 1997.
Zatím nikdo nehlasoval