21. Leden 2009
Leonid Nikolajevič Andrejev: Propast a jiné povídky
Sbírce povídek Leonida Nikolajeviče Andrejeva Propast a jiné povídky tak, jak ji vydalo v roce 1996 nakladatelství Maťa, co do kvality i věhlasu jednoznačně vévodí slavná Fixní idea z roku 1902, která se k českému čtenáři dostala již za příspěvku nakladatelství Votobia z téhož roku, anebo v podobě několika divadelních dramatizací, ať již v podání Divadla Dialog v Plzni z roku 2006 nebo brněnského Divadla U stolu s premiérou v březnu 2007.
Nicméně další povídky, ať již Mlčení (1900), Propast (1902), V mlze (1902) a Zeď (1901) či Zachraňte (1919), text varující před bolševismem sepsaný ve Finsku, již nepatří, řekněme, mezi výběrové Andrejevovy práce a naopak zde citelně chybí pro Andrejeva asi ty nejcharakterističtější Moje zápisky (1908), až do 80. let zakázané cenzurou - což samo o sobě ilustruje nakolik se mu v nich podařilo rozehrát rezonanční strunu cynismu a nihilismu, anebo též povídky Červený smích či Jidáš Iškariotský.
Zcela obecně lze konstatovat, že právě jen povídce Fixní idea se podařilo dostat se do širšího povědomí českého čtenáře (shodou okolností především proto, že značná část nákladu Votobia skončila v knižním výprodeji Levných knih), zbylé dílo, stejně jako samotná osoba a životní osudy Leonida Nikolajeviče Andrejeva, však upadly do naprostého zapomnění. Ostatně stejně jako Andrejev sám, kdy mezi lety 1900 až 1909 prožil několik let slávy, která jej, dle svých vlastních slov, zahubila, protože se nedokázal vyrovnat s dalším očekáváním čtenářů s jakým novým tématem opět přijde tak, že v závěru tohoto období byl Andrejev soudobou kritikou i ostatními spisovateli odsuzován jako autor povrchní a do značné míry pouze podléhající módě spojené s filozofií Friedricha Nietzcheho a Vladimíra Solovjeva.
Použitá literatura:
- Leonid Andrejev, Propast a jiné povídky, Maťa: Praha, 1996.