V noci jsem snil, že jsem motýlem

V kontextu slovenské literatury je románu Petera Jaroše Tisícileté včela přikládán význam jednoho z nejvýznačnějších literárních slovenských děl 20. století. Ale již jen ve zběžném srovnání s literaturou českou působí tato rodinná sága rodu Pichandů, na jejímž pozadí je vykládán vývoj hospodářsko-politický vývoj Slovenska a Uher od roku 1891 do roku 1918, až neskutečně povrchním dojmem tak, že od naprosté banality jej dělí jen několik ojedinělých náznaků realismu s popisem soudobých reálií.

V tomto kontextu je až pozoruhodné jakou atmosféru se z toho námětu podařilo vykřesat Juraji Jakubiskovi ve stejnojmenném filmu z roku 1983, kdy byť se i Jakubisko vzhledem k době vzniku filmu nevyhnul mnoha kompromisům, povýšil Jarošův čistě popisný styl do poetického nadhledu, ba vyhnul se i mnoha Jarošovým eskapádám v podobě nevěrohodně navozeném popisu obyvatel, s absencí psychologie postav, ale i s banálním vypravěčským stylem často na úrovni slohové práce.