„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Simon Mawer: Skleněný pokoj

Simon Mawer: Skleněný pokoj

Simon Mawer: Skleněný pokoj

The Glass Room, 2009

Anglický spisovatel Simon Mawer je znám tím, že ve svých románech mísí fikci a literaturu faktu. A tomuto zařazení odpovídají i dva jeho asi vůbec nejznámější romány Mendelův trpaslík z roku 1997 a Skleněný pokoj z roku 2009, jež krom žánru dále pojí i místo jejich děje, který se z větší části odehrává v Brně.
V českých médiích i v ohlasech recenzentů se značného ohlasu dostalo zejména románu Skleněný pokoj, který sice Simon Mawer označuje za fikci, důsledně v něm změnil jména a osudy hlavních postav, přesto ale český čtenář v románu poznává, že děj se odehrává v Brně (což mu ostatně usnadnil sám překladatel Lukáš Novák, který namísto originálního pojmenování Město používá právě Brno), rodinná vila Lundauerů je vila Tugendhat, či architekt Rainer von Abt není nikdo jiný než Ludwig Mies van der Rohe. V dalších již zcela okrajových postavách Mawer ponechává jména beze změn a tak se v románu můžeme dále setkat s Leošem Janáčkem, Vítězslavou Kaprálovou a Bohuslavem Martinů.
Skleněný pokoj byl v roce 2009 nominován na vůbec nejprestižnější anglické literární ocenění Man Booker Prize, což ale z pozice čtenáře českého, jenž a apriori více či méně dobře zná osudy jak Grete Fritze Tugendhatových tak architekta Ludwiga van der Rohe, ale i vily samotné, můžeme kvitovat jen s velkým otazníkem. - Román je svým způsobem unikátní v tom, že se točí kolem jednoho domu, jenž patří mezi vůbec nejvýznamnější fukcionalistická architektonická díla 20 století. Současně je však tímto tématem příliš svázán a přes Mawerovu snahu vdechnout život jak historickým postavám tak místu samotnému, působí tyto postavy příliš románově - tedy neuměle, neživotně a neutenticky. Příběh samotný se pak točí pouze kolem dvou témat - vily Tugendhat a sexuálního života manželů Lundauerových, který je samozřejmě pojat tak, aby zaujal současného čtenáře. V Mawerově příbšhu rovněž není žádné místo pro náhodu a načrtnutý příběh, jenž se odehrává mezi roky 1929 a 1991, se pohybuje v kruzích, kdy se omezená skupinka vystupujících postav, jež byly po okupaci Československa rozmetány do všech světových stran, opakovaně potkává v těch nejméně pravděpodobných náhodách.
Ale, jak bylo naznačeno již v úvodním odstavci, Skleněný pokoj je určen primárně pro anglofonního čtenáře, který není zatížen znalostí české historie a může tedy Mawerovu inspiraci považovat za projev jeho tvůrčího génia.

Použitá literatura:

  1. Simon Mawer, Skleněný pokoj, Kniha Zlín: Zlín, 2009.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.5 (6 hlasů)