V noci jsem snil, že jsem motýlem

Yiyun Li (neboli čínsky 李翊雲) se narodila, vystudovala a až do roku 1996 žila v Pekingu a teprve po absolvování bakalářského studia na Pekingské univerzitě vystudovala i magisterské studium na univerzitě v americké Iowě. Zde během studia imunologie chodila i na kurzy tvůrčího psaní, aby dle vlastních slov našla rozptýlené podobné tomu, jako když se ženy přihlásí na jógu. A již sedm let pro příjezdu do USA získala za esej What Has That to Do With Me? hlavní cenu od The Gettysburg Review. V roce 2007, tehdy jako pětatřicetiletá, vydala svou první knihu a to sbírku povídek Tisíc let vroucích modliteb, které již předtím otiskovala v prestižních magazínech à la The New Yorker, The Paris Review a Zoetrope. - Za tuto knihu Li získala celou řadu literární cen, mimo jiné například Mezinárodní cenu Franka O’Connora za nejlepší povídku, cenu a PENu a Hemingwayovy nadace, cenu deníku Guardian za nejlepší debutovou knihu či Literární cenu nadace Whiting. O další dva roky později, v roce 2009, pak vydala svůj první román Ubožáci, jenž byl v roce následujícím přeložen i do češtiny, a který opět získal mnohá prestižní mezinárodní ocenění, ale zejména bývá označován za jeden z nejlepších čínských románů, které byly napsány po revolučním roce 1948. V roce 2010 Li vydala zatím svůj poslední román Zlatá chlapec, Smaragdová dívka, který jako jediný z jejích knih, nebyl zatím vydán i v češtině.

Film Zemský ráj to na pohled je po snímku Smradi již druhou literární adaptací díla spisovatelky a disidentky Terezy Boučkové. V obou případech je námět čerpán z autobiografické povídkové sbírky Indiánský běh a současně Boučková u obou filmů sama napsala i scénář. - Původní literární námět Boučková značně upravila pro potřeby filmu s tím, že indiánská jména jednotlivých hrdinů nahradila civilními jmény a namísto pohledu vypravěčky, jež je v literární podobě jejím alter egem, používá rovinu příběhu, který je vyprávěn sám o sobě.

Anglický spisovatel Simon Mawer je znám tím, že ve svých románech mísí fikci a literaturu faktu. A tomuto zařazení odpovídají i dva jeho asi vůbec nejznámější romány Mendelův trpaslík z roku 1997 a Skleněný pokoj z roku 2009, jež krom žánru dále pojí i místo jejich děje, který se z větší části odehrává v Brně.

Jak již napovídá název románu i jeho autora, pochmurného zpěváka Nicka Cavea, Smrt Zajdy Munroa není zrovna z žánrového soudku lehké a oddechové četby. Naopak - na knize je nejpozitivnější její název. Ale srovnáme-li toto Caveovo v pořadí druhé literární dílo s jeho o dvacet let starší prvotinou, A uzřela oslice anděla (And the Ass Saw the Angel, 1989, česky 1995), urazil Cave velmi dlouhou cestu k tomu, aby se stal mnohem vyrovnanějším a méně autobiografickým. - V Oslici Cave v postavě postiženého chlapce Euchrida řeší vztah ke svému otci, v románu představeném jako Taťka, v těch nejtemnější odstínech černi. Zatímco v Zajdovi líčí cestu otce Zajdy vstříc peklu nejen bez emocí ale i s občasnou dávkou černého humoru.

Robert Sedláček se po svém absolutoriu vrhl do světa filmových dokumentů, vesměs s produkcí České televize, a v průběhu let se zaměřil na ústřední téma politiky a zejména fenoménu českých politiků - legendární jsou jeho dokumenty Cesta k moci (2006), Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny (2007) a V hlavní roli Gustáv Husák (2008). V roce 2006 pak jako střela vznikl i do kategorie celovečerních filmů a během pěti následujících let dokázal do kin uvést hned čtveřici svých čistě autorských filmů - Pravidla lži (2006), Muži v říji (2009), Největší z Čechů (2010) a Rodina je základ státu (2011).