V noci jsem snil, že jsem motýlem

První letošní divadelní premiéra divadla Reduta, hra současného švédského dramatika Larse Noréna, byla v konzervativních podmínkách brněnského Národního divadla předznamenána ne-li jako skandální tak alespoň jako bourající zažité divadelní stereotypy, kterými ostatně jsou, jak instituce Národního divadla tak její scéna v Redutě, proslulé. A Démony lze skutečně vymezit jako pokus o něco nového, avšak nachází-li se divadelní koncepce Národního divadla zamrzlá v hloubi sterilních 70. let, Démoni pak postoupili o nějakých 10 či 20 let kupředu, avšak ani o krok dále.

Pozoruhodný je již výběr samotného autora hry, Larse Noréna, který sice směle kráčí ve stopách svého slavného severského předchůdce, Augusta Strindberga, avšak krom vulgarismů, agrese a narážek na sexuální excesy, toho nemá mnoho co nového nabídnout, ba spíše naopak již od počáteční scény nudí stále se opakujícími dialogy manželských hádek tak, že při sledování hry jsem si nemohl nevzpomenout, jak se s podobným tématem vypořádal Norénův krajan Ingmar Bergman ve svých slavných filmových Scénách z manželského života.

Prostředí a atmosféra Národního divadla již odstřelila mnohem lepší divadelní režiséry než je André Hübner-Ochodlo a tak lze křeč, patos, řvaní potažmo hysterii herců položit za oběť na oltář specificky „brněnské“ divadelní múzy. Ostatně výkony Mariky Procházkové, Václava Vašáka, Jany Štvrtecké a Martina Slámy nikterak nevybočují ze zažitého standardu a bylo by jen plýtvání slov poučovat o rozdílu mezi vnitřním herectvím a divokou gestikulací, hodnověrně zahranou agresí a pouhým řvaním, co hlasivky dovolí.

Jediným pozitivem, které samo o sobě stojí za to Démony v Redutě navštívit, je, nebudeme-li počítat nahé kreace Václava Vašáka, podmanivý jazzový doprovod Adama Žuchowského, který nejen vysoce překročil pomyslnou laťku běžné úrovně hudebního doprovodu, ale ve složení Piotr Mania (rhodes a eletric piano), Ireneusz Wojtczak (saxofon), Adam Źuchowski (kontrabas) a Tomasz Sowiński (bicí) hodil rukavici tomu nejlepšímu ze současného českého jazzu jako takovému.