V noci jsem snil, že jsem motýlem

Španělská kinematografie je sice na obrovském kvalitativním vzestupu, kdy její hlavní ikona, režisér Pedro Almodóvar získal za svůj film Vše o mé matce do té doby pro španělskou kinematografii zcela nedosažitelné ocenění v podobě Oscara, nicméně k českému diváku se bohužel a to klasicky dostává pouze ona zcela umělecky vyprázdněná část, jež po vzoru Almodóvara krůček po krůčku bourá někdejší mravnostní tabu, ale krom prvoplánovitého šoku, kýčovitosti, již nemá zhola nic, co by mohla nabídnout.

Zcela v této linii se nese i autorský snímek Alejandra Amenábara Otevři oči, který se paradoxně stal slavný až díky svému nepovedenému remaku z roku 2001, ve kterém si roli krásné panenky zopakovala a nyní již celosvětově zazářila tehdy začínající hvězdička Penelope Cruz.

Nicméně přesto je tento snímek, řekněme velmi béčkových kvalit, ilustrativní pro vývoj současné české kinematografie, která je pro svůj šovinismus, i odkazování se na novou českou vlnu z druhé poloviny 60. let před stejnými branami, ke kterým i filmově zaostalé Španělsko dospělo již v polovině let 90. - Po prvních vlaštovkách à la Román pro ženy se lze oprávněně domnívat, že český film bude v následujících několika letech úspěšně kopírovat postupy, kterými se španělská kinematografie proslavila před deseti lety, tudíž je jen otázkou několika málo roků, kdy se dočkáme i české cover verze Otevři oči.