Ingmar Bergman: Léto s Monikou

Kategorie

03. Leden 2009

Ingmar Bergman: Léto s Monikou

Léto s Monikou z Bergmanovy filmografie vybočuje hned v několika ohledech - velkou spontánností odvíjeného příběhu, ve kterém jak dvojice milenců, poživačné Moniky a osamělého Harryho, tak režisér ale ostatně i divák v podstatě nic neřeší, tak absencí u Bergmana zcela typické psychologické stránky, kdy Bergman s oblibou odhaluje své hrdiny až na samou dřeň, vystavuje je extrémním situacím a takřka nezasvěceně sleduje, jak se s touto situací vyrovnají.

Ingmar Bergman: Léto s Monikou

Leitmotiv Léta s Monikou lze dokonce nazvat zcela fádním, kdy nebýt Bergmana, asi by ani nestálo za to snímek shlédnout. Nicméně Bergmanovo vidění a zejména schopnost podat krátké milostné vzplanutí Moniky a Harryho, jež je více než láskou motivováno obapolnou osamělostí i touhou utéct pryč před městem i světem a dýchat život plnými doušky, v střízlivé takřka dokumentární rovině bez výkyvů do sociální kritiky, kdy je sice vztah obou hrdinů pro nejnižší sociální postavení od počátku odsouzen k neúspěchu, avšak děje se tak zcela přirozeným vývojem, tak k adoraci lásky proti osudu i proti všem.

Snímku krom Bergmanovy vůdčí osobnosti též vévodí dokonalá kamera Gunnara Fischera i výkon představitelky Moniky, Harriet Anderssonové, kdy dlouhý záběr s přímým pohledem Moniky přímo do objektivu kamery tak, že ospravedlňuje své morální selhání jako milenky, manželky i matky, patří v dějinách kinematografie mezi počiny revolučního významu.

Ingmar Bergman: Léto s Monikou

„Méně složitý film než Léto s Monikou jsem nikdy nedělal. Prostě jsme vyrazili a natočili ho. Radovali jsme se ze své svobody. U diváků měl značný úspěch. Bylo poučné představit takový originální talent, jakým je Harriet Anderssonová, a sledovat, jak si počíná před kamerou... Harriet Anderssonová je jedním z filmových géniů. Na křivolaké cestě džunglí naší branže se člověk setká jen s několika takovými vzácnými zářivými exempláři. Uvedu příklad. Léto skončilo. Harry není doma a Monika si vyjde s Lellem. Lelle v kavárně pustí jukebox. Během hlasitého swingu se kamera obrátí k Harriet. Ta stočí pohled ze svého partnera přímo do objektivu. Tady najednou, poprvé v dějinách filmu, dojde k nestoudnému přímému kontaktu s divákem.“[1]

Sommaren med Monika, Švédsko 1953 (84 min.)

Režie: Ingmar Bergman

Scénář: Ingmar Bergman, Per Anders Fogelström

Kamera: Gunnar Fischer

Hudba: Erik Nordgren

Hrají: Harriet Anderssonová (Monika), Lars Ekborg (Harry), Dagmar Ebbesenová (Harryho teta), Åke Fridell (Moničin otec), Naemi Brieseová (Moničina matka), Åke Grönberg (Harryho přítel), Sigge Fürst John Harryson (Lelle), Harry Ahlin (Majitel domu), Anders Andelius Wiktor Andersson (Pivař), Renée Björling Astrid Bodinová (Žena v okně)