V noci jsem snil, že jsem motýlem

U nás takřka neznámý režisér českého, či lépe česko-židovského původu, Karel Reisz, je vedle oscarového Miloše Formana jediným českým filmovým tvůrcem, který se dokázal prosadit i ve světě a zejména pak v zámoří. V úvodu též nelze nezmínit jeho pohnuté životní osudy, kdy Reisz byl ve svých třinácti letech jedním z 669 dětí, které před smrtí v koncentračním táboře zachránil anglický filantrop Nicholas Winton. Již v roce 1955 Reisz natočil svůj první dokumentární film Momma Don't Allow, který pokládán za iniciační počin filmového hnutí Free Cinema, jež se zaměřovalo na kritické hodnocení sociálních témat a britské kastovní společnosti. Tyto typické prvky z Free Cinema pak Reisz použil i ve svém prvním celovečerním filmu V sobotu večer, v neděli ráno z roku 1961. Z Reiszovy kinematografie jsou však dnes více známé jeho hollywoodské snímky Psí vojáci z roku 1978, jež je adaptací stejnojmenného románu Roberta Stonea, a Francouzova milenka, jež je pro změnu adaptace románu Johna Fowlese a v roce 1981 získala pět nominací na Oscara.

Reiszova vynikající celovečerní filmová prvotina V sobotu večer, v neděli ráno, je založena jak na prvcích přejatých z Free Cinema, tj. dokumentární ladění, dělnické sociální prostředí, sociální kritika, exteriéry z anglického předměstí, tak na herci v hlavní roli a to na charismatickém Albertu Finneyovi, který v tomto Reiszově snímku prudce hvězdně zazářil a poté pohasl a již nikdy nedokázal přes obrovské množství rolí jak v britských tak amerických filmech tento úspěch zopakovat.

Artur je mladý asi dvacetiletý dělník, který jak sám tvrdí pracuje pouze napůl plynu, ale přesto patří mezi nejlepší a nejlépe honorované pracovníky v dílně. To mu však nijak nebrání v tom, aby neustále kritizoval jak majitele továrny a to že jej vykořisťuje, tak stát, že mu bere velkou část mzdy na daních, a proto je často svým šéfem nazýván komunistou. Tato jeho kritika se však nepřelívá do roviny hořkosti, ba naopak Artur se projevuje jako rebel nejen ve slovech ale i v činech, kdy si v továrně neodpustí žertík s mrtvým potkanem, které hodí na stůl jedné dělnice, doma ze vzduchovky střelí do zadnice místní klepnu, v sobotu si dává turnaje v pití s nejotrlejšími námořníky, pokusí se ze spárů ochránkyně pořádku osvobodit naivního lupiče a zejména pak má takřka veřejný milenecký vztah s o patnáct let starší Brandou, jež je manželka kamaráda a kolegy z práce Jacka.

Arturova bezstarostná jízda končí poté, co nejprve uvede do jiného stavu Brandu, Jack jej nechá zmlátit dvěma vojáky a především poté, co si uvědomí hloubku citů, které cítí ke své nové přítelkyni Doren, rázně přehodnocuje své nepřekročitelné osobní hodnoty založené na nikým neomezované svobodě a Doren jej pragmatickým ženským způsobem kormidluje jak ke svatbě tak k vlastnímu domu a k němu přidruženému celoživotnímu závazku v podobě hypotéky. Krátký život Artura jakožto rebela je tak na svém konci.

Film oprávněně posbíral řadu prestižních ocenění v čele s výroční cenou Britské filmové akademie (BAFTA) za nejlepší britský film.