V noci jsem snil, že jsem motýlem

Petr, Honza a Karel, z nichž dva, jak se dozvíme v úvodní pasáží, dělají plastického chirurga a učitele, mají v nepřítomnosti rodičů marihuanový dýchánek. Slovo dá slovo a zavolají si prostitutku, která se však předávkuje kokainem a zemře na zástavu srdce - uprostřed koitu jedním z nich. Rozvíjí se tak bláznivá zápletka, do které dále vstoupí poslíček s pizzou - je třemi kamarády poté, co uvidí v ložnici, mrtvou prostitutku, svázán a zavřen do komory. Dále pasák a nesmiřitelný nájemný vrah, kterému tato trojice poněkud nešťastně ukradne auto, aby mohla uklidit tělo… - Toť nosná rovina příběhu jednoho z nejzoufalejších a nejnudnějších snímků poslední dekády, filmu Brak.

Český Quentin Tarantino anebo také český Kevin Smith - tak byl uvozován režisér a scénárista Karel Spěváček při příležitosti premiéry svého vše napovídajícího snímku Brak z roku 2002. Karel Spěváček jej napsal a natočil ještě jako student dvouletého nástavbového studia Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně, kdy jeho scénář vyhrál v rámci školní soutěže a místní mecenáš Miloslav Tlusťák se jej rozhodl rozhodl zrealizovat a uvést do kin. - Zda za to oněch 7 miliónů, jež tvoří celý rozpočet snímku Brak, stálo, nechávám bez komentáře.

Alibistický, a zejména pak neinvenční název snímku bez špetky fantazie, snad měl a priori vzít hlavní argument všem kritikům tím, že jej za brak označí již sám autor. - Nicméně i zmínění Kevin Smith a Quentin Tarantino, jehož film Pulp fiction Spěváček napodobuje, byť v recesi, i vykrádá nejvíce, rovněž milují filmový brak a napodobují brakové filmové příběhy. Rozdíl je však v tom, že v jejich podání se jedná o adoraci braku a kýče a povyšují jej na vyšší estetickou hodnotu (i když ne vždy). Spěváčkův výtvor má tak namísto originálního humoru, ironii, vtipné parafrázi, či prostě jen parodii, blíže k jednoduchému studentskému humoru.

Již z krátké historie zlínské filmové školy, ale i vzhledem k dvouleté délce studia, nelze očekávat nijak náročnou formu studia, přesto však již při letmém porovnání tvoří studenti pražské FAMU o několik úrovní kvalitativně vyšší školní práce - a to hovořím o školních pracích, nikoliv jako v případě Spěváčka o pokusu o stvoření celovečerního snímku.